Důvod? Finanční krize nutí firmy šetřit na všech frontách a i peníze za vyhledání šéfů se snaží srazit co nejníže.
"Vnímáme větší úspory na straně našich klientů. Proto hledáme možnosti, jak zohlednit současnou ekonomickou situaci," říká hledač topmanažerů Jan Bubeník ze společnosti Bubenik Partners.
Za běžných okolností si tito lovci šéfů účtují za jejich nalezení kolem 30 procent z jejich ročního platu nebo 5 až 7 jeho měsíčních platů. Záleží na dohodě a konkrétní pozici.
Obchodní ředitel, který bere 100 tisíc měsíčně, tak firmu stojí dalšího půl milionu korun, které putují k profesionálnímu "nálezci". Dnes se však provize pro lovce vyjednávají daleko tvrději. Kolik jsou lovci schopni ukrojit ze svých marží, žádný z nich nechce říci.
"Spíše se klientům v ceně snažíme nabízet jakýsi balík dalších, převážně poradenských služeb. Ale že bychom nabízeli slevu na manažera 50 procent dolů nebo dva v ceně jednoho, to opravdu ne," říká Alice Punch, šéfka české pobočky Korn/Ferry, světové jedničky v oboru.
"Přichází doba, která bude mít výrazný vliv na výši a způsob odměn šéfů a také na cenu jejich pořízení, tedy i na provize pro jejich lovce," potvrzuje personální šéf finanční skupiny PPF Evžen Hart.
Internet bere lovcům práci
Proti lovcům začínají hrát i moderní technologie. Pro firmy je totiž nyní mnohem snazší se k lidem lépe dostat – mohou využít profesní a sociální sítě na internetu. Díky službě, jako je LinkedIn, si mohou svého manažera najít samy a bez větších nákladů.
I podle Harta jsou on-line sítě ulehčením, ale záleží na tom, o které pozice jde. Smysl to podle něj má v případě, že jde o nižší pozice.
"Dovedu si představit, že na nižší úrovni tam vhodné manažery nalezneme, ale když budu hledat šéfa třeba pro naši banku v Rusku, tak určitě nepůjdu přes on-line profesní síť," dodává Hart. V tom případě se prý vždycky spíše vyplatí zaplatit si lovce, kteří jsou v oblasti experty.
"Krize totiž nesmí snížit kvalitu klíčových šéfů," vysvětluje Hart. Na druhou stranu dodává, že poptávka po těchto lidech se nyní prakticky zastavila. To, že internet nemůže plně nahradit služby takzvaných headhunterů, pochopitelně tvrdí i sami lovci.
Přiznávají sice, že technologie ulehčují přístup k informacím o lidech, ale v ohrožení se necítí. "Určitě to ulehčí přístup k základním informacím, pro mě je to také dobrý pomocník. Neexistuje však program, který by nahradil odhad, zkušenosti a instinkt profesionála," myslí si Bubeník.
Světoví hráči zase řeší změny, kterými i díky krizi a novým technologiím tato branže prochází, také rozšiřováním svých služeb.
"Tradičnímu hledání lidí, tedy pouze najdi a přiveď, už odzvonilo. Nyní musíme nabízet více, snažíme se firmám přinášet rozvojové programy pro šéfy a další poradenství, prostě služby navíc," říká Alice Punch. Tohle je podle ní možná cesta z krize. Současná ekonomická situace podle ní především vyčistí trh.
"Lovce manažerů tady dřív mohl dělat prakticky každý, kdo chtěl, to se změní. Menší firmy, které se za patnáct let nikam neposunuly, do ničeho neinvestovaly, budou mít problémy," dodává Punch.
Ale i globální jedničku útlum ekonomiky opařil. Strnulý trh s manažery v USA se projevil jak na ceně jejich akcií, tak na hospodářských výsledcích. Akcie společnosti se od poloviny roku 2007 propadly o více než 60 procent. Za třetí čtvrtletí 2008 se firmě také propadl meziročně zisk o 19 procent. "Za poslední kvartál se čeká dokonce propad zisku o více než 70 procent," říká Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.
