Hodnota polského zlotého vůči koruně spadla na úroveň 5,48 ve středu ve 12:30, stojí na webu Patria Online. Pod šesti korunami za jeden zlotý se kurz pohybuje od loňského října. V dubnu 2015 se prodával za necelých sedm korun.
Za oslabováním polské měny je několik důvodů. „Loni koncem roku proti ní začala intervenovat polská centrální banka, v podobném duchu, v jakém Česká národní banka během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka chtěla zamezit výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké post-pandemické zotavování polské ekonomiky,” říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dalším důvodem je podle něj vydatnější ekonomické oživování, než se původně čekalo. To vede k předpokladům, že centrální banky začnou zpřísňovat své měnové politiky.
Polská centrální banka však svou základní sazbu stále drží na úrovni 0,1 procenta, kam ji snížila loni po propuknutí pandemie. Česká národní banka (ČNB) už svoji základní sazbu zvedá, o 0,25 procentního bodu ji zvýšila v červnu a posléze v srpnu.
Polsko je opět rájem nakupujících Čechů. Na jídle a nábytku ušetří tisíce |
Další zvýšení se očekává na jednání bankovní rady ČNB 30. září, tentokrát by se měla podle očekávání ekonomů základní sazba zvednout o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Do konce roku by pak mohla ještě stoupnout na 1,5 procenta.
„To by znamenalo, že bude o více než procentní bod vyšší než základní sazba polská. Trh nyní sází na to, že základní sazba polské centrální banky vystoupá během tří měsíců pouze na zhruba 0,3 procenta. Více než procentní bod rozdílu v úročení představuje natolik významné vyhlížené zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři o to raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv, místo těch ve zlotém,” říká Kovanda.
