Rozhodnutí euru přeje. V úterý dosáhlo nejvyšší hodnoty od poloviny března a ačkoliv nyní opět lehce klesá, prodává se za 1,1442 dolaru. Na vlně posilování eura k dolaru se svezla také česká koruna, jejíž kurz se dostal i pod 26,40 korun vůči euru.
„Trhy přijaly zprávu o nalezení kompromisu s viditelnou úlevou. Česká koruna, podobně jako maďarský forint či polský zlotý, citelně posílila,“ říká analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Fond obnovy je totiž vnímaný jako pozitivní impuls pro celou evropskou ekonomiku, nikoli jen pro eurozónu. Podle současného konsensu trhů se bude dolar prodávat za méně než dvacet korun ještě v průběhu roku 2023.
Koruna je tedy nejsilnější od vypuknutí současné krize. „Zároveň si udržuje nejvyšší míru ziskovosti, čemuž pomáhá i předchozí domácí vývoj. Červnová inflace překvapivě zrychlila meziročně na 3,3 procent, což nutí investory přehodnocovat svá očekávání ohledně chování ČNB,“ uvedl analytik František Táborský z Komerční banky.
S ohledem na dlouhodobý vývoj veřejných rozpočtů většiny zemí EU si lze jen těžko představit splácení dluhů jinak než dalšími půjčkami, a tak hlavním výsledkem velkorysého programu mohou být ve finále ještě větší dluhy.
Petr Dufekanalytik ČSOB
Dohoda, která vyplynula ze summitu má však i své nevýhody. Pokoronavirová Evropa se potýká s pádem italské ekonomiky a mnozí experti se obávají, že vzniklé dluhy nebude EU schopna platit.
„S ohledem na dlouhodobý vývoj veřejných rozpočtů většiny zemí EU si lze jen těžko představit splácení dluhů jinak než dalšími půjčkami, a tak hlavním výsledkem velkorysého programu mohou být ve finále ještě větší dluhy,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Podobný názor zastává i místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra. „Dohoda je významným nakročením k dluhové a fiskální unii. Slibuje zavádění nových daní a pro ČR tím vzniknou nové závazky na desetiletí dopředu, které zatíží budoucí generace,“ uvedl politik pro ČTK.
Vznikající dluhová unie by se neměla jmenovat fond obnovy ale fond záchrany Itálie. Česká republika se z koronavirové krize zotaví plus minus stejně, ať už fond obnovy existuje či nikoli.
Lukáš Kovandaanalytik Czech Fund
Šetřílci v zadlužené unii
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je celý fond postaven na pomoci Itálii a Česko by se obešlo i bez něj. „Vznikající dluhová unie by se neměla jmenovat fond obnovy ale fond záchrany Itálie. Česká republika se z koronavirové krize zotaví plus minus stejně, ať už fond obnovy existuje či nikoli. Podobně jsou na tom rozpočtově odpovědnější země, označované za „šetřílky“, tedy Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko a po uplynulém víkendu vlastně i Finsko. Čelní politici těchto zemí dávají stále přednost domácímu veřejnému mínění,“ říká Kovanda.
Česko může z EU získat až 1,4 bilionu korun. Výsledek je dobrý, říká Babiš |
Podle dohody si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií. Cílem má být především podpora zelené ekonomiky a digitalizace na základě plánů, které bude schvalovat Evropská komise a všechny země EU.
V relativně daleké budoucnosti se tyto dluhy pak mají umořit prostřednictvím zatím neexistujících daní a splácet mají i jednotlivé země podle toho, jak se podílejí na ekonomice EU.
I přesto, že objem fondu opravy odpovídá květnovým návrhům Německa a Francie, došlo ke změně poměru takzvaných nevratně poskytnutých peněz, které se v rámci fondu dělí. V původním návrhu totiž mělo na granty připadnout 500 miliard a na půjčky miliard 250.
Česko bude z fondu čerpat 35,7 miliardy eur, tedy asi 960 miliard korun. Největším příjemcem pomoci by se měla stát Itálie. Ta s 82 miliardami eur na grantech a 127 miliardami na půjčkách vyčerpá téměř 28 procent celkového objemu fondu.
Ústupky a zelená Evropa
Finální parametry fondu byly ustanoveny po dlouhých jednáních a ústupcích jednotlivých členských států. Německo a Francie kvůli snížení objemu peněz, které budou rozděleny v grantech ustoupily Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Finsku a Rakousku.
Jsme profesionálové, věští Rutte a Kurz naději pro dohodu na záchranném balíčku |
V rámci dosažení dohody také došlo ke zmírnění podmínění čerpání peněz fondu dodržováním demokratických principů tak, aby schválení fondu obnovy nestálo v cestě případné polské, ale zejména maďarské veto.
Dalšího ústupku se při vyjednávání sedmiletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 dočkalo i Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Zmíněné země v následujících letech budou přispívat méně do řádného rozpočtu EU, konkrétně o více než 50 miliard eur.
Téměř třetina fondu by měla putovat na řešení environmentální problematiky. Společně s financemi, které mají na ekologická řešení putovat v následujících sedmi letech, tak půjde o vůbec největší balík na podporu životního prostředí v historii.
