Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPřestože Česko zažívá lockdown, mezi okresy je až na zákonné výjimky zakázaný pohyb lidí, jsou uzavřené školy, většina obchodů, restaurace i hotely, česká ekonomika podle Aleše Michla neklesá tak výrazně, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Aktuálně je mezičtvrtletně ekonomická aktivita v této zemi na úrovni mínus jedna desetina procenta. Takže žádná tragédie oproti tomu, jaká je epidemická situace.“
Optimistický vývoj
„Kdybych to měl srovnat s loňským rokem, tak v březnu, v prvním čtvrtletí, česká ekonomika spadla (měřeno změnou HDP) mezičtvrtletně o 3,1 %. Ve druhém čtvrtletí byl pokles o 8,7 %, ale pak od třetího čtvrtletí se situace otočila díky průmyslu i exportu. Třetí čtvrtletí jsme zaznamenali růst 7,1 %, což byl největší mezičtvrtletní skok v naší historii,“ vrací se Michl k loňským číslům.
Optimistou je Aleš Michl i pro následující období, zejména pro druhé čtvrtletí. „Co se týká HDP, tak ekonomika podle mě rychle vystřelí nahoru. Bude to záležet hodně na spotřebě domácností.“
Podle Aleše Michl ovlivní následující vývoj několik faktorů: investice, růst průmyslu, export a spotřeba domácností. „Když se díváte na investice, tak ty opravdu rostou, a to hlavně státní investice, to jsou dálnice, železnice a všechny další stavby. To se nesmí zastavit. Ještě je zapotřebí, aby investovaly obce a kraje, nesmí se zrušit jediný investiční projekt.“
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv200 miliard střední třídy
Následně se musejí podle Michla přidat i soukromé soukromé investice firem, například do výstavby nových komerčních bytů, do nákupu nových strojů. Průmyslu podle něj pomohou nové zakázky doma, ale hlavně v zahraničí, kterých by podle optimismu na světových trzích mělo přibývat.
„A pak zbývá spotřeba domácnosti,“ konstatuje ekonom. „Ta je sice v tuto chvíli pod úrovní před pandemií covidu, ale udělali jsme si analýzu a z té vyplývá, že střední třída v ČR má v současnosti zhruba o 120 miliard více úspor, než by měla situaci, kdyby nebyl covid.“
„Jsou to jednak odložené nákupy a jednak kvůli opatrnosti spotřebitelů uspořené peníze,“ vysvětluje Michl. „K těm pak můžeme přidat ještě 80 miliard korun, které lidé dostanou díky snížení daní. Čili celkově je tu zhruba 200 miliard korun, které mohou být spotřebovány v následujícím roce. Záleží na tom, jak se lidé opravdu rozhodnou, ale toto číslo může znamenat až 3,5 procenta HDP,“ poukázal člen bankovní rady ČNB.
Tak velká suma peněz by mohla být podle Aleše Michla výrazným povzbuzením pro českou ekonomiku, která by tak mohla zaznamenat výrazný růst hrubého domácího produktu. „Od České národní banky teď mohou spotřebitelé očekávat klid a stabilitu do doby, než bude pandemie pod kontrolou, než dojde k proočkování výrazné části populace. Do té doby nedojde k žádným změnám v úrokových sazbách. Chceme stabilizovat podmínky pro firmy i pro občany.“
Nebojme se zadlužení
Aleš Michl se v této souvislosti neobává toho, že se kvůli vysokému schodku státního rozpočtu ČR neúměrně zadlužuje. Výhled zadlužení naší země je podle něj hluboko pod 60 procenty HDP, což je maastrichtská hranice pro únosný státní dluh. „Když se přehoupneme přes 40 procent, tak to není zas tak velká hrozba pro Českou republiku.“
Čeká nás nejrychlejší růst ekonomiky v historii, věří Michl z ČNB |
Aleš Michl v Rozstřelu vyjádřil naději, že po skončení pandemie se velmi rychle zotaví nejpostiženější sektory české ekonomiky, tedy pohostinství, cestovní ruch a hotelnictví. „Přesně v této části ekonomiky by mělo skončit oněch zmíněných 200 miliard korun odložených nákupů domácností.“
Aleš Michl hovořil v Rozstřelu i o vývoji nezaměstnanosti, která podle něj zřejmě v letošním roce poroste, ale dlouhodobě by neměla představovat výraznější hrozbu. A mluvil i o vývoji kurzu české koruny vůči euru, který se „logicky“ postupně vrací na úroveň před pandemií. „Jsem příznivcem silné české koruny.“
Aleš Michl zároveň řekl, že české ekonomice během pandemie pomohlo to, že má svou vlastní měnu a nikoliv euro. „Podle mě nám koruna během uplynulého roku pomohla. Já prostě nejsem příznivcem záporných úrokových sazeb, které uplatňuje Evropská centrální banka. Jsou opravdu zrádné.“
Člen Bankovní rady ČNB hovořil v Rozstřelu také o hrozící inflaci na světových trzích, o budoucnosti kryptoměn i o tom, zda bude v letošním roce centrální banka výrazněji zasahovat do úrovně úrokových sazeb.
