Daniel Münich je součástí ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu. Ten vládě navrhuje opatření v oblasti hospodářství, která by Českou republiku měla vyvést z krize.
„Stále jsem členem skupiny, i když zítra už skupina existovat nemusí,“ říká ve videorozhovoru Daniel Münich. „Skončí, když se řekne, že je krize za námi. O tom, zda bude fungovat, nerozhoduji, člověk neví dne ani hodiny.“
„Skupina funguje distančně, tedy přes videokonference,“ popisuje ekonom. „Jde o neosobní komunikaci. Ale členové skupiny jsou fajn. Jsou to lidé znalí věcí z různých činností, jsou tam zastoupeni lidé z odborů, z Bruselu. Je to zajímavé,“ konstatuje Münich s tím, že šéfem poradního týmu je respektovaný ekonom Jan Švejnar.
Prymula s Duškem jsou dědicové socialismu
Po incidentu s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou prý na ekonoma nikdo netlačil, aby z poradní skupiny odešel. „Naopak jsem měl podporu. Mrzí mě, že to stále zůstalo ve vzduchu a do dnešního dne nejsou k dispozici data, po kterých jsem volal.“
K napjaté situaci na jednání laboratorního týmu na ministerstvu zdravotnictví došlo na konci dubna. „Před chvílí jsem byl vykázán plukovníkem v záloze panem Prymulou z pravidelného jednání laboratorního týmu na ministerstvu zdravotnictví. Nelíbí se mu prý, co říkám v médiích,“ postěžoval si tehdy na Facebooku Daniel Münich s tím, že mu byla zamítnuta žádost o důležité epidemiologické informace.
Ekonoma nemrzí, že se do širšího povědomí laické veřejnosti dostal právě po tomto incidentu. „Myslím si, že to celé věci docela prospělo, protože si lidé uvědomili, že jsou drženi v informačním vakuu, že data, která stát nákladně sbírá, nejsou k dispozici vědecké komunitě a nejsou využívána tak, aby třeba parlament měl k ruce podkladové analýzy.“
Střet s Romanem Prymulou nevnímá Daniel Münich osobně. „Je to styl, který jsme zdědili z doby socialismu, tedy: tajit a ovládat informace, ovládat společnost, nechat si volný prostor, aby mi do toho nikdo nemohl mluvit. Chápu to, nesouhlasím s tím, ale to je tak všechno, co s tím můžu v dané situaci dělat.“
Za reprezentanta tohoto stylu nepovažuje Münich pouze zmiňovaného profesora epidemiologie. „Jde o celou skupinu, i s profesorem Duškem. Oni mají jako reprezentanti státu a veřejné správy spoustu dat, ale nikoho k nim nepustí.“
„Nevyužívají obrovské kapacity vědeckého potenciálu, který tahle země má a který přišel nadšeně sám, aby pomohl. Je to škoda pro tuhle zemi. Možná restriktivní opatření nemusela trvat tak dlouho a nemusela být tak plošná. Uvolnění mohla začít dříve, kdyby se data využívala od začátku.“
Data potřebujeme k epidemiologickému modelování
„Intenzivně se zabýváme epidemiologickým modelováním. Tyto modely totiž úzce navazují na modely ekonomické. Snažíme se tím předpovědět jednak dopady restriktivních opatření, ale také dopady veřejné státní pomoci,“ vysvětluje docent ekonomie.
„Chceme předvídat a dávat vládě nějakou zpětnou vazbu. Data potřebujeme k tomu, abychom kalibrovali modely. Prostě potřebujeme správné parametry. Jedině tak můžeme říci, co jednotlivé scénáře mohou do budoucna znamenat. Bez dat tedy nejsou naše modely tak spolehlivé, jak by mohly být. Nemají takovou predikční schopnost.“
„V zemi se od února nasbíralo 300 tisíc odebraných PCR testů na přítomnost covidu. V nich je obrovské množství informací o charakteru šíření nemoci mezi profesemi, mezi věkovými skupinami, mezi územími, plus spousta dalších parametrů, které by se pro potřeby modelování daly využít, aniž bychom znali data narození nebo soukromé údaje lidí,“ tvrdí Münich.
„Hovořím o anonymizovaných údajích, což je standardní forma dat, s nimiž pracují vědečtí pracovníci po celém vyspělém světě.“
Informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které jsou každý týden zveřejňovány na pravidelných tiskových konferencích ministerstva zdravotnictví, ekonomům podle Daniela Münicha nestačí. „To jsou všechno agregovaná data. A z nich už nic nevyčtete. Jde jen o zajímavé grafy. My potřebujeme data o každém jednotlivém testu. Nemyslím tím jméno, ale věkovou skupinu, jestli šlo o muže nebo ženu, odkud je, jaká byla indikace, proč byl ten člověk testován.“
„V agregátních počtech testů totiž nevíte, jestli to byli lidé, kteří byli indikováni lékařem, nebo jde o preventivní testování v nemocnici, v domově seniorů, či jsou to lidé, kteří se uzdravují a testovali se jen proto, aby mohli jít z karantény domů,“ myslí si ekonom.
„Z toho se pak dá zmapovat, jak postupovala infekce v nemocnicích, ve školství, v nákupních střediscích, mezi prodavači. Právě proto požadujeme individuální data na úrovni testů. Nechci data pro sebe, ale pro náš výzkumný tým,“ hájí se ekonom s tím, že přes opakovanou žádost ministerstvo zdravotnictví k požadovaným informacím mlčí.
Řadu našich návrhů vláda vyslyšela
Jednání ekonomického týmu jsou ale podle Daniela Münicha velice věcná. „Na nich se kritikou nezabýváme. Spíše se snažíme odhadnout, která z našich doporučení vláda přijme a doporučí parlamentu. Asi nečekáme, že vše, co od nás vzejde, vláda schválí.“
V řadě návrhů přitom podle ekonoma vláda poradní tým vyslyšela. „Umožnila například odklad plateb pojistného pro zaměstnavatele, byť je to dva měsíce poté, co jsem to doporučoval, takže je to trošku s křížkem po funuse. Na druhou stranu jsme doporučili, aby vláda nerušila daň z převodu nemovitosti. V tom jsme vyslyšeni nebyli.“
„V otázce kurzarbeitu se vedou dlouhé debaty, ale většinou jsou teoretické a praxe hodně kulhá. Peníze tedy do firem proudí hodně pomalu a hodně kostrbatě. Prostě česká státní správa nefungovala nějak zázračně ani v době před covidem, takže těžko můžeme čekat, že se teď, během divokého období, pochlapí a začne fungovat pořádně a rychle.“
Propad HDP mezi pěti a deseti procenty
„Vycházejme z předpokladu, že nedojde k druhé vlně a podaří se nám udržet příznivou situaci i díky robustní chytré karanténě,“ uvažuje ekonom nad následujícím vývojem. „Ta umožní šlápnout na brzdu v případě nějakého nového ohniska velmi lokálně, přitom by zbytek země mohl normálně fungovat.“
„Teď je třeba pomoci firmám, které byly před zavedením opatření zdravé, ale musely omezit provoz. Byla by škoda, kdyby tyto firmy zanikly a musely se zakládat nové, na zelené louce.“
„Musíme podpořit tržní mechanismy,“ pokračuje Münich, „protože dostaly během uplynulých měsíců na frak. No a s některými firmami se musíme rozloučit, protože už před krizí nebyly v dobrém stavu a tohle byla poslední kapka.“
„Byla schválena řada rozumných opatření, a to jak v případě firem, tak jednotlivců. Problém je s realizací. Ta je pomalá.“ Řada lidí neměla podle ekonoma vytvořené rezervy. Některé rodiny proto momentálně balancují na hraně sociální propasti. „Lidé se opravdu začínají dostávat do svízelné situace.“
„Vláda musí přidat v sociální politice a v aktivní politice zaměstnanosti. To našemu státu nikdy moc nešlo. Lidé na současnou situaci musejí doplatit co nejméně. Ohrožení jsou občané se sociálními problémy a lidé ve vyloučených lokalitách. Většina osob si dokáže poradit sama, ale těmto ostatním skupinám stát musí pomoci.“
„Krize kvůli covidu byla velmi selektivní. Některé obchody na tom svým způsobem vydělaly a jiné neskutečným způsobem prodělaly. Třeba v cestovním ruchu, hotelnictví, v leteckém průmyslu jsou následky negativní. Osobně nevyhlížím v budoucnu nějaké rozsáhlé změny. Očekávám, že na to společnost rychle zapomene, samozřejmě pokud nepřijde druhá vlna epidemie.“
Daniel Münich předpokládá propad ekonomiky v roce 2020 mezi pěti a deseti procenty. Záleží prý na dalších krocích vlády. „Blíží se podzimní volby, takže se dá očekávat, že vláda bude utrácet možná i víc, než by bylo nutné.“ Podle něj poroste také nezaměstnanost. „Nárůst lidí bez práce se bude podle mě v úvodní fázi týkat zejména vzdělanějších lidí.“
