1) Proč se kontrolní hlášení vůbec zavádí?
Protože na výběru DPH se podvádí a stát dosud nenašel jiný mechanismus, jak tomu zabránit. Podle odhadů ministerstva financí Česko přijde kvůli karuselovým podvodům a falešným fakturám o 80 miliard korun na DPH ročně. Firmy peníze vylákají od státu na vratkách daně, kterou předtím nikdo nezaplatil. Ministerstvo očekává, že kontrolní hlášení zachrání mezi sedmi a deseti miliardami korun ročně.
2) Koho se týká? Bude to administrativní zátěž?
Všech plátců DPH, kterých je v České republice zhruba 500 tisíc. Kromě dosavadního „daňového přiznání k DPH“ budou navíc podávat „kontrolní hlášení k DPH“, a to buď jednou za měsíc (firmy a podnikatelé), nebo čtvrtletně (někteří podnikatelé-fyzické osoby). Například hlášení za leden se podává do 25. února. Velké firmy budou mít na nový formulář přizpůsobený účetní software, malé firmy si budou muset alespoň ze začátku najmout účetní nebo daňového poradce.
3) K čemu úřadu kontrolní hlášení budou?
Daňová správa by měla dříve odhalit, kdo DPH nezaplatil. Úřad bude párovat faktury mezi odběrateli a dodavateli (plátci DPH), díky čemuž zjistí, jestli daň byla státu dodavatelem odvedena a jestli skutečně odběrateli vznikl nárok na vratku (nadměrný odpočet DPH).
Jako příklad může posloužit párování údajů mezi mlýnem, který dodává mouku, a pekárnou. V kontrolním hlášení pekárny se objeví, že přijala od mlýna fakturu na částku 10 milionů korun a uplatňuje si nárok na odpočet daně. Úřad to porovná s hlášením mlýna a zjistí, že mlýn žádnou fakturu za mouku nevystavil. Finanční úřad s vratkou daně pekárně počká, dokud věc neprověří, protože faktura by mohla být falešná.
4) Co se v kontrolním hlášení musí uvádět?
Všechny dodavatelské i odběratelské faktury nad 10 tisíc korun za zdaňovací období pro DPH (měsíc, čtvrtletí): tedy číslo faktury, DIČ dodavatele nebo odběratele, fakturovaná částka. Všechny menší faktury a paragony se budou uvádět v součtu jediným číslem.
5) Kde se budou informace shromažďovat? Nehrozí zneužití?
Budou na serverech, jež patří ministerstvu financí – podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Má datové centrum v Praze na Žižkově. Na „režimovém pracovišti“ na finančním úřadě v Pardubicích se budou data analyzovat. Jsou tam nezávislé okruhy síťového připojení, používá se šifrované spojení. Nebudou s nimi navíc pracovat řadoví úředníci z finančního úřadu, pouze datoví analytici, kteří mají prověrku Národního bezpečnostního úřadu.
6) Co když podám hlášení s chybami?
Úřad chybující vyzve, aby odstranili vady a podali nové kontrolní hlášení. Pokud plátce chyby opraví do řádného termínu (25. den v měsíci), nebude sankcionován. Za leden bylo zatím podáno 70 tisíc kontrolních hlášení, z toho čtyři tisíce (zhruba šest procent) ve špatném formátu a struktuře.
7) Co se stane, pokud hlášení podám pozdě?
Pokuta za pozdní nebo chybějící kontrolní hlášení začíná na tisícikoruně a končí na 50 tisících. Vláda v lednu schválila novelu zákona, která umožní finančnímu úřadu sankce zmírnit. Ale jen firmám, které v posledních třech letech neporušily žádné daňové a účetní předpisy. Má platit až od poloviny roku, ale tisícikorunové pokuty za zpoždění budou jednou za rok podnikateli prominuty, pokud plátce chybu v krátké době napraví.
8) Využívají kontrolní hlášení i jiné státy?
Od roku 2013 funguje na Slovensku, odkud se ministr financí Andrej Babiš podle svých slov inspiroval. Jinde není.
9) Komu se hlášení nelíbí a z jakého důvodu?
Opozice (TOP 09 a ODS) kritizuje kontrolní hlášení kvůli administrativní zátěži a finančním nákladům pro podnikatele.
