Kritiku sklízí především nové nastavení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), kdy ze dvou snížených se stane jedna ve výši 12 procent. Základní sazba ve výši 21 procent zůstává. To znamená, že celá škála zboží i služeb spadne do vyšší sazby. To se týká například kojeneckých i minerálních vod, které se do základní daně přesunout z nynější patnáctiprocentní daně.
„Už od května intenzivně upozorňoval Svaz minerálních vod vládu na to, že její balíček více zdaní zdraví prospěšné balené vody v čele s minerálními a kojeneckými, ačkoli například u cukrovinek se daň sníží. Proti tomuto zvýšení DPH se veřejně ozvali i někteří významní lékaři a odborníci na výživu. I přes to všechno vláda vyšší DPH na zdravé vody prosadila. Je politováníhodné, že ačkoliv vláda deklarovala ve svém programu, že vytvoří podmínky pro zdravý životní styl, nyní zdražuje spotřebitelům zdravý pitný režim,“ říká mluvčí Mattoni Lutfia Volfová.
Zvýšení daní dopadne na lidi i firmy. Poslanci schválili vládní balíček |
Změny v DPH zdraží také bydlení. Podle Asociace nájemního bydlení se domácnosti budou muset vyrovnat se zdražením v průměru o dva tisíce korun ročně. Růst nákladů na bydlení přinese především zvýšení DPH u centrálního tepla a vodného a stočného z deseti na dvanáct procent, zvýšení sazby DPH u úklidových služeb vztahujících se na úklid společných prostor z deseti na 21 procent a také zvýšení DPH u svozu komunálního odpadu z patnácti rovněž za základní sazbu. Ke změně DPH se přidá ještě vyšší daň z nemovitosti, kterou podle asociace většina pronajímatelů promítne do výše nájemného.
„Vycházeli jsme z předpokladu, že inflace cenu tepla a teplé vody a další položky zvedne pro rok 2024 zhruba o deset procent. Při použití této metodiky nám vyšlo, že konsolidační balíček zvýší náklady na bydlení v průměrném bytě o rozloze zhruba 60 metrů čtverečních minimálně o 1 500 korun ročně, ve větších městech se bude tato suma pohybovat spíše kolem dvou tisíc korun ročně,“ říká člen prezidia Asociace nájemního bydlení a generální ředitel společnosti Heimstaden Jan Rafaj s tím, že v Praze bude růst nákladů na bydlení nejvyšší a v některých městských částech se může pohybovat i kolem 2 500 korun.
PŘEHLEDNĚ: Co vláda na poslední chvíli mění v úsporném balíku |
Problematicky se jeví také přesun palivového dřeva, pelet i briket do vyšší sazby DPH. Taková změna by podle nich nejvíc zasáhla nízkopříjmové domácnosti ve vesnicích, které topí dřevem nejčastěji. Vytápění rodinného domu by se prodražilo ročně o tisíce. Čeští výrobci pelet navíc varují, že zákazníci budou objednávat levnější dřevo, pelety i brikety ze zahraničí, odkud není problém palivo dopravit přes hranice.
„Volali mi už němečtí prodejci, že od nás odkoupí naše pelety a prodají je zpět českým zákazníkům za nižší, německou sazbu. Český stát by v takovém případě nezískal na DPH nic, čeští zákazníci budou mít pelety levnější než teď a my za naše pelety dostaneme stejnou částku,“ vysvětluje Zdeněk Černý, majitel firmy BIOMAC, která je velkým českým výrobcem briket a pelet.
Podle Luboše Kastnera, člena představenstva Asociace malých a středních podniků, je pozitivem balíčku škrtnutí některých dotací. Jinak ovšem ztrpčí život podnikatelům a ochromí konkurenceschopnost České republiky. „Vítězi balíčku jsou státní zaměstnanci a vinaři. Celkově je to velmi trpká zkušenost s tím, jak nekoncepčně a neefektivně stát rozhoduje a jak moc ve vládě chybí ekonomická a národoshospodářská erudice,“ míní Kastner.
Podpora benefitů měla být vyšší
Vláda plánovala dále úplné škrtnutí daňové podpory zaměstnaneckých benefitů, jako je například multisport karta. Koalice nakonec kritice ze strany zaměstnavatelů ustoupila a rozhodla o tom, že daňové zvýhodnění benefitům ponechá, ale omezí jej limitem ve výši poloviny měsíční průměrné mzdy. Podle firem je to ale málo.
„Polovina průměrné měsíční mzdy představuje čtyři procenta průměrné roční mzdy. A to zaměstnancům v řadě případů nestačí,“ uvedla Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků.
Daňová podpora benefitů zůstane, ale s limitem. Podle firem by měl být vyšší |
„Celý proces schvalování balíčku samozřejmě sledujeme. Na jeho případné schválení jsme připraveni a budeme partnery našim klientům v tom, jak nastavit mix zaměstnaneckých benefitů tak, aby plnil jejich cíle a zároveň byl v souladu s legislativou,“ uvedl Jan Michelfeit, marketingový ředitel Sodexo Benefity.
Konsolidační balík dále zdaní prodej firmy nebo podílu v ní. Hranice je čtyřicet milionů korun, cokoli nad podlehne dani z příjmu, kterou také konsolidační balík zvyšuje z 19 na 21 procent.
Původně vláda chtěla, aby novinka začala platit už v příštím roce - jako většina opatření v balíku. To by ale firmy uvedlo do časového stresu, vláda se proto rozhodla účinnost novinky o rok posunout. „Jelikož prodej společnosti je zpravidla dlouhý, náročný a komplexní proces, neměli již majitelé zvažující prodej, dostatečný prostor transakci do konce roku uskutečnit,“ uvedla Kateřina Novotná, partnerka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a lídr Tech FAST 50 CZ.
„I v této podobě samozřejmě návrh znamená podstatnou změnu v porovnání s dosavadním nastavením. Zatímco doposud byl prodej po splnění časového testu od daně z příjmů fyzických osob zcela osvobozen, nový zákon od roku 2025 zavádí zdanění příjmu z prodeje firmy, který přesahuje čtyřicet milionů korun. Od příjmu však bude možné si poměrně odečíst nabývací cenu případně tržní hodnotu společnosti ke konci roku 2024,“ vysvětluje dále Novotná.
Expertka i startupová komunita upozorňuje na to, že hranice pro osvobození je příliš nízká. Hodnoty 40 milionů totiž dosahují snadno i menší firmy a start-upy.
Nejvíc to odnesou rodiny s dětmi
Vládní konsolidační balíček cílí na všechny, nejvíce ale podle analýzy zasáhne rodiny s průměrnými příjmy. Například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími tří let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o necelé čtyři tisíce měsíčně. Pokud vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Vyplývá to z modelových propočtů poradenské společnosti BDO.
„V procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy, jejichž čisté příjmy se můžou snížit až o desetinu,“ říká Monika Lodrová ze společnosti BDO, která vede oddělení věnující se dani z příjmu fyzických osob.
Zaměstnanci s nejnižšími příjmy si kvůli balíčku pohorší také podle analýza think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Pohorší si ale zaměstnanci s nejnižšími příjmy, kterým dřívější zrušení superhrubé mzdy nijak nepomohlo a nyní na ně má dopadnout zvýšení sociálního pojištění. Dále si pohorší ti zaměstnanci, kteří kvůli vládnímu návrhu přijdou o slevu na manžela nebo manželku.
Vrací se příspěvek na obnovitelné zdroje, odmaže většinu zlevnění elektřiny |
Podle analýzy poradenské skupiny RSM, která pracovala s daty 19 tisíci českých zaměstnanců, se Češi sice obávají dopadů konsolidačního balíčku na jejich peněženky, daňové slevy, o které mají přijít, ale dosud užívali jen zřídka a zájem o ně už v posledním roce znovu klesl. Zrušení daňových úlev se tak podle RSM dotkne pouze úzkých skupin zaměstnanců a počet těch, kdo slevy využívají, už v minulém roce klesl – někdy až o 43 procentních bodů.
S vůbec nejvyšším propadem zájmu se při posledním zúčtování setkala sleva na manžela nebo manželku, kterou aktuálně navrhovaná reforma zákona nemá rušit, ale pouze upravit.
Na druhém místě se v žebříčku největších úlevových „propadáků“ podle RSM umisťuje sleva na školkovné, které v roce 2021 využilo jen devět procent zaměstnanců, o rok později dokonce jen pět procent. Na dalších příčkách pak skončily slevy na životní pojištění a penzijní připojištění, zásahy do nich ale vláda zatím nezvažuje.
Naopak jako nejvíce problematické se jeví zrušení slevy na studenta. K mediálně nejvíce zdůrazňovaným změnám naopak patří ty mířené na studenty. „Ve hře je totiž vedle zrušení slevy na dani i zdanění stipendií – částek obvykle v řádu nižších tisíců, které získávají za výjimečné studijní výsledky, nebo jako částečnou kompenzaci dojíždění a ubytování za účelem studia. Je přitom jasné, že právě studenti patří k finančně velmi citlivým skupinám a nemají mnoho možností na výběr,“ uzavírá Monika Marečková, řídící partnerka RSM.
