Snaží se vetřít do přízně. Kecy, kecy, kecy a daně neplatit. Zásah antimonopolního úřadu a rozdělit.

Účastníky konference pozdravila i bývalá americká americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. „Sedím doma, čtu o tom všem a poslouchám, U mě je všechno v pořádku, pracuju, na dálku učím,“ vzkázala.

To je ta Krvavá Madla?

No, jak kteří ! Ve velkých městech jsou ochotni se zapojit. V malých se napadají v sámoškách, udavájí se, že nenosí roušky a sledují, kdo byl lyžovat, kdo to do naší ulice přinesl.

Madla ještě žije?

"Mám starosti o Afriku a rozvojový svět, spoléhám na velké organizace, že začnou konat"

sim tě Madlo, už toho nech

Cesko brzdi jenom EU dnesni podoby.Bez EU by jsme byli mnohem dal.

My jsme ČR, ne Česko, pane Rauere

Madla má starost o Afriku. Že mě to nepřekvapuje.

No je fakt, že se na druhou stranu otevírají velké příležitosti. Než se srovná ekonomika západu i USA tak budou díky mnohem horšímu přístupu nějaký čas mimo hru. A pokud budeme mít šikovné obchodníky, tak mohou navázat přímé spojení s odběrateli, s nimiž jsme obchodovali prostřednictvím západu a tím zbytečně ztráceli část zisku.

A ještě něco:

To, že si lidi sami vyrobili roušky (a ještě je rozdávají), není žádné selhání státu. Naopak!!! Stát jsme my všichni. A stát se zde ukázal jako plně funkční. Nebo mi ukažte další evropskou zemi, kde by se lidem během pár dní podařilo tohle.

A je vrcholně srandovní, když údajní pravičáci, mělo něco o selhání státu – a chtějí vládě, aby zajistila VŠECHNO.

p.s. Lidi a firmy si momentálně navzájem odpouštějí (či snižují) nájmy – pokud nájemcem je někdo, kdo je postižený vládními omezeními. Tomuhle se říká funkční stát a solidarita.

Ne, máte pravdu, to není selhání státu. To je neschopnost vlády. Jen aby lidi náhodou nepřišli na to, že tu vládu k ničemu nepotřebují

Tak roušky jsme si ušili, a ušili jsme je i zdravotníkům, seniorům, personálu. I nějaké ty plicní ventilátory lidé koupili. Situace jsme vzali vážně, a umíme si s tím poradit, a hlavně se nezlomit. Jsem rád, že lidé pomáhali kudy mohli. Jsem rád hlavně i za ty, kteří šířili dobrou náladu. Ta je v těchto situacích to nejdůležitější co potřebujeme, povzbudit. Situace jasně ukázala, že když chceme, tak umíme stát pevně