„Chceme digitální Česko a začínáme ho už mít. Koho z vás by napadlo, že se budeme setkávat pomocí videohovorů, že si koupíte dálniční známku během reklamního bloku svého oblíbeného seriálu, nebo podáte daňové přiznání, aniž byste řešili, kdy má zrovna úřad otevřeno,“ řekl v úvodu konference premiér Andrej Babiš.
Zároveň dodal, že práce má stát před sebou ještě dost. „Uvědomil jsem si, kolik nového se všichni dokážeme v krátkém čase naučit, ale vím už taky, kolik práce nás ještě čeká.“ Jako příklad uvedl digitalizaci procesu stavebního řízení, práci na digitalizaci zdravotnictví nebo propojení resortů při sdílení dat.
Také podnikatel a investor Jiří Hlavenka pokrok v samotné digitalizaci v tuzemsku vidí. „My jsme vlastně zdigitalizovaní poměrně dost, ale málo se chytáme té technologie proměny. Také bych se spíš než na čisté využité technologií ke zvýšení konkurenceschopnosti víc soustředil na přidanou hodnotu. To je pak cesta i k bohatšímu státu,“ doplnil.
Ředitelka českého Googlu Taťána le Moigne upozornila, že digitální transformace je primárně o změně myšlení. „Kreativita, kritické myšlení, práce s daty, schopnost se rozhodovat, to jsou měkké dovednosti a digitální transformace nedopadne v náš prospěch, pokud nevybavíme společnost těmito dovednostmi,“ zmínila.
Pozor na zneužití
Ministryně financí Alena Schillerová upozornila na rostoucí nebezpečí zneužití moderních technologií kyberzločinci, i proto podle ní její resort vyjednává o odolnosti finančních institucí proti útočníkům i na půdě Evropské unie.
Alena Schillerová se na konferenci věnuje i rozvoji bezhotovostní ekonomiky. Česko je podle ní na tomto poli evropským premiantem. „Na bezhotovostní ekonomiku jsou ovšem jinak připraveni obyvatelé velkých měst a ti mladší, jinak pak senioři a lidé z menších obcí. Moderní způsoby placení by se měly prosazovat spíš výhodami než silou regulace, každý by se měl mít možnost rozhodnout, jaké platby jsou mu příjemnější,“ řekla Schillerová.
Zastáncem rozvoje technologických možností bez direktivního nařizování je i rektor ČVUT Vojtěch Petráček. „Digitalizaci vidím jako nástroj, který by nám měl pomoci v situacích, do kterých se dostáváme. Digitalizace a využití umělé inteligence mají charakter dobrého sluhy a špatného pána. Je důležité se podívat, jak komplexně budou dopadat do chodu společnosti,“ prohlásil rektor.
Konec hotovosti? Nejspíš ne hned
S nástupem digitalizace a moderních technologií souvisí i přechod k bezhotovostní ekonomice, jejíž rozvoj koronavirus rovněž urychlil.
„Češi jsou nejen pionýry v bezhotovostním placení, ale zároveň poměrně konzervativní národ. Vidíme to na tom, že hotovost v Česku vesele roste dál jako dřív zhruba tempem nominálního domácího produktu. Zároveň vidíme v pandemii pokles transakcí. Hotovost je tedy používána jinak, lidé si ji nejspíš uchovávají doma. To je asi v krizových okamžicích i pochopitelné, ale obě tedy nohy platí,“ řekl viceguvernér ČNB Marek Mora.
Ten opět připomněl vedle řady výhod bezhotovostního styku i rizika, tedy například možnost hackerských útoků.
Podle evropského viceprezidenta Visy pro vztahy s vládním sektorem Sachy Polveriniho je postupný přechod k bezhotovostní ekonomice trend, který se nedá zvrátit. Přesto podle něj není v dohledu varianta, která by hotovost odstranila zcela a na místě je spíš termín „cash light society“, tedy společnost s menším podílem hotovosti.
„S tím, jak se bude snižovat objem peněz v oběhu, se budou měnit nároky na infrastrukturu, přepravu hotovosti a podobně. Je to trend, který nejde zvrátit, bezhotovostní způsob je mnohem efektivnější a účinnější,“ doplnil Polverini.
Ve čtvrtek 13. května konference pokračuje digitalizací školství a zdravotnictví.
