Těžba končí zejména kvůli ubývajícím zásobám a klesající ekonomičnosti, ale i ekologické politice Evropské unie.
KVÍZ: Co je fajront, bazal nebo želva?Můžete vyhrát fáračky a poslední černé uhlí v Česku |
Většina uhlí dnes navíc míří na export, v Česku už odběratelé téměř nejsou. O datu konce těžby rozhodla společnost Ostravsko-karvinské doly, která důl provozuje, už koncem roku 2022. Firmu vlastní stát, na likvidaci těžby by se však finančně podílet neměl.
Podle generálního ředitele OKD Romana Sikory už další těžba nedává ekonomicky smysl, jak řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. Například poslední tepelná elektrárna spalující černé uhlí v Dětmarovicích ukončila provoz v polovině loňského roku.
OBRAZEM: V dolech se rubalo, oddávalo i umíralo. Teď těžba po 250 letech končí |
ČSM je poslední černouhelný důl v Česku
- Důl ČSM (Československé mládeže) se začal stavět v září 1958, první uhlí bylo vytěženo 16. prosince 1968.
- Důlní pole se nacházejí na katastrech obcí Stonava, Karviná, Albrechtice a Chotěbuz v okrese Karviná.
- Do roku 2025 v něm horníci vytěžili 124 287 401 tun uhlí.
- Rekord padl 12. dubna 2001 – za jediný den se vytěžilo 17 040 tun uhlí.
- V roce 1991 do dolu sfáral tehdejší prezident Václav Havel a stal se čestným členem hornického cechu.
- Důl v roce 1992 v hloubce 903 metrů hostil i svatbu.
Dobývání černého uhlí je drahé i kvůli náročnosti hlubinné těžby. Sloje se nacházejí v hloubce stovek metrů, část šachet OKD vede i více než kilometr pod zem. Na dole ČSM nicméně těžební rekord padl relativně nedávno – v roce 2012 z něj horníci vyvezli 2 870 000 tun černého uhlí.
„Až přelezeš nizke ďury ze zbijakem na řbetě...“ Havířina má i svůj jazyk |
Kde se v Česku těžilo černé uhlí
Černé uhlí se v minulosti těžilo v několika lokalitách na celém území Česka, největší rozmach přišel v 19. století.
| Místo | Doly | Konec těžby |
|---|---|---|
| Ostrava | Těžit se začalo v 70. letech 18. století. Rozmach přišel ve 30. letech 19. století a pak s příchodem Salomona Rothschilda, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843. | Červen 1994 na dole Odra |
| Karviná | Černé uhlí objeveno v roce 1776, rozvoj těžby od roku 1794 na panství hraběte Larische. V roce 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku. | Leden 2026 na dole ČSM |
| Kladno | V 16. století se dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku, první skutečný důl na Kladensku vznikl v roce 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic. Postupně zde vzniklo 33 dolů. | Červen 2002 na dole Schoeller, zvaném Šelerka |
| jižní Morava – Rosice, Oslavany | Těžba zahájena v 50. let 18. století na uhelné sloji u Oslavan, o něco později i na sousedním rosickém panství. | Únor 1992 na dole Antonín ve Zbýšově |
| Plzeňsko | Z malých dolů v okolí Nýřan, Chotěšova, Zbůchu, Třemošné, Kaznějova a na Rokycansku, u Radnic, Stupna a Mirošova se po znárodnění staly Západočeské uhelné doly. | Březen 1995 na dole Krimich v Tlučné u Plzně |
| Žacléř, Trutnovsko | Rozvoj těžby nastal koncem 18. století, kdy se kamenné černé uhlí dodávalo nejen kovářům, ale i do cihelen, vápenek a skláren. Těžilo se z plytkých jam, protože uhelné sloje vycházely až na povrch. | Prosinec 1992 na dole Jan Šverma |
Černé zlato v Ostravě a Karviné
V Ostravě a okolí se černé uhlí začalo těžit v 70. letech 18. století. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému, který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od něj je koupil Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
Konec těžby černého uhlí v ČeskuPAMĚTNÍK: Jak se na šachtě pilo? Vyklonili jsme se z okna REPORTÁŽ: Šachta mi bude chybět. Sfárali jsme s horníky OBRAZEM: V dolech se rubalo, oddávalo i umíralo POSLEDNÍ SFÁRÁNÍ: Dvoje trenky, dvoje onuce a sbohem HORNICKÉ VDOVY: Dnes slyším vrtulník a hned mi přepne POSLEDNÍ DŮL: Jak vypadal těsně před uzavřením |
Na území Ostravy se za 200 let vyhloubilo celkem 316 jam a vyrazilo 62 štol. Poslední důl Odra se zavřel v roce 1994.
Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů.
Po osvobození stát doly znárodnil a 1. ledna 1946 vznikl národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, předchůdce OKD. Do firmy bylo začleněno celkem 32 dolů, 9 koksoven, 10 báňských elektráren, železárny v Třinci a Vítkovicích a několik dalších průmyslových podniků.
Těžba černého uhlí zásadně proměnila města na severu Moravy a ve Slezsku – z malých obcí vznikla průmyslová centra s novými sídlišti, školami, nemocnicemi a kulturní infrastrukturou, například Ostrava, Havířov, Karviná nebo Orlová.
Končí jedna éra. Co bude po uhlí a po průmyslu? Důležité je vyhnout se bolestivému probuzení |
Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů.
- V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104 000 lidí.
- V roce 1992 měly OKD přes 72 000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech už jen 50 000 lidí.
- V letech 1990 až 2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru, na Dole Paskov v roce 2017, na dole Lazy v roce 2019, poslední vozík z dolu ČSA vyjel v únoru 2021, sousední důl Darkov skončil jen o čtyři dny později.
- V roce 2020 pak v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo asi 8 400 lidí, asi čtvrtina byli cizinci, zejména Poláci.
SERIÁL: Sláva a bída hornictví na Ostravsku |
Likvidaci následků po těžbě, demolici budov a rekultivaci krajiny má na starosti státní podnik Diamo, pod jehož správu patří všechny uzavřené doly. Jejich osud často řeší i s památkáři. Důl ČSM však budou likvidovat sami jeho zaměstnanci.
Konec černého uhlí v EU
Od náročného hlubinného dobývání černého uhlí ustupují země v celé Evropě. Po ukončení těžby v dolu ČSA zůstane jediným producentem černého uhlí sousední Polsko.
| Rok | Počet zemí |
|---|---|
| 1990 | 16 |
| 2000 | 11 |
| 2010 | 10 |
| 2020 | 6 |
| 2024 | 5 |
Podle posledních údajů z roku 2024 černé uhlí těžilo pět evropských zemí a už jen dva státy Evropské unie – Česko, odkud tehdy pocházely zhruba tři procenta produkce, a Polsko, které těžilo zbytek. Severní soused má i velmi bohaté zásoby – polský Národní geologický ústav uvádí, že ke konci roku 2024 se v nalezištích nacházelo okolo 65 miliard tun černého uhlí.
Pro porovnání – podle OKD zůstanou pod povrchem Ostravsko-karvinské pánve stovky milionů tun černého uhlí. Jejich vytěžení však v současnosti není technicky možné, nebo se nevyplatí. Ekonomicky náročné by bylo i obnovení těžby v nevyčerpaných ložiscích.
Kdy skončí těžba hnědého uhlí
Navzdory ekologickým záměrům a konci těžby černého uhlí pokračuje dobývání toho méně kvalitního, hnědého. Je levnější a snáze dostupné.
Hnědé uhlí je přitom méně kvalitní a při jeho spalování se uvolňuje více škodlivých látek, právě to však představuje hlavní surovinu pro tepelné elektrárny, které se v současnosti starají o zhruba 40 procent výroby elektřiny v Česku.
I jejich omezení už je však na dohled – jen před pár dny vydal statní podnik ČEPS, který spravuje českou distribuční síť, analýzu ohledně uzavření elektráren Chvaletice a Počerady. Elektrárny společnosti Sev.en Česká energie z portfolia miliardáře Pavla Tykače však zavírají kvůli ekonomickým ztrátám.
Útlumem však prochází i sama těžba, v povrchových dolech se nyní těží v Severočeské a Sokolovské pánvi, skončit má nejpozději v roce 2033.
