Do sítě se loni připojilo přes 27 tisíc fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 696 megawatt peak (MWp), což je pokles proti roku 2024 zhruba o 28 procent. Největší propad zaznamenal segment malých střešních elektráren na rodinných domech.
Tepelných čerpadel se loni instalovalo přibližně 16 tisíc, což je ve srovnání s rokem 2024 o 20 procent méně, zaznělo na tiskové konferenci Komory obnovitelných zdrojů ČR.
Instalace nových fotovoltaik zaznamenala po letech propad, upozorňuje asociace |
„Minulý rok byl rokem stagnace a promarněných příležitostí. Tepelná čerpadla vyrábíme, doma si je však nemůžeme dovolit,“ konstatoval Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. K důvodům menšího zájmu o fotovoltaiku poznamenal, že došlo k chybnému nastavení programu Nová zelená úsporám. „ Kvůli špatnému odhadu se program vyčerpal dříve,“ poznamenal.
Rozdíl mezi příjmovými skupinami se prohlubuje
Podle Komory OZE se však potvrzuje, že vlastní výroba a vlastní spotřeba energie jsou ve veřejném zájmu státu. Domácnostem přinášejí nižší účty, energetickému systému odlehčení sítí a celé ekonomice širší rozprostření investic a přínosů napříč regiony.
„Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a ke stabilizaci energetiky. Sektor však potřebuje dlouhodobé, transparentní a funkční podmínky pro povolování, regulaci i podporu,“ říká Chalupa.
Zájem o fotovoltaiku a tepelná čerpadla v Česku klesá, upozorňují experti |
U solární energetiky, tepelných čerpadel i dalších malých zdrojů se potvrzuje silný přínos pro domácnosti, které si investici mohou dovolit. Podmínkou je ale ekonomická návratnost. Zároveň se však prohlubuje rozdíl mezi středně a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná. Komora proto doporučuje proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj, cílený na domácnosti, kde energie tvoří významnou část výdajů.
Průzkumné vrty pomohou zajistit teplo ze země, vědcům poskytnou klíčová data |
Komora také kritizovala, že se loni v Česku nezačal připravovat ani jeden geotermální projekt. Přitom ve světě tyto zdroje již fungují, jejich aktuální výkon je odhadován na 15,1 gigawatt (GW) přičemž jsou schopny vyrobit 99 terawatt hodin (TWh) geotermální elektřiny.
Regulace neumožňuje v Česku přechod od výzkumu k projektům, důvodem nynější situace je také pomalé a nejisté povolování hlubinných vrtů. „Veškeré geologické riziko je ponecháno na investorech,“ připomíná Komora OZE. Jak dodává Chalupa, je nutno zrychlit a sjednotit povolovací procesy pro geotermální projekty a začlenit geotermii do teplárenství.
Malé vodní elektrárny produkují v Česku 1,1 TWh ročně stabilní výroby elektřiny, v loňském roce však nebyl realizován žádný nový projekt. Podle Komory OZE je tento sektor dlouhodobě zablokovaný.
Proč je větrníků tak málo?
V loňském roce přibylo v Česku pouze pět nových větrných elektráren s připojeným výkonem 13 MW, uvádí Komora OZE. Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR se ke konci roku 2025 pohyboval kolem 371 MW.
Hlavním důvodem extrémně pomalého rozvoje větrných elektráren jsou dlouhé povolovací procesy. Projekty, které se podařilo spustit loni, byly v přípravě často i více než 10 let. Například v sousedním Rakousku přibývají větrné elektrárny tempem zhruba 230 MW ročně, zatímco v Česku je to v průměru jen okolo 12–15 MW.
Podle Chalupy je klíčové odstranit nesmyslné blokace projektů, nových i modernizací stávajících elektráren. „Zároveň budeme sledovat, zda se zrychlené povolování skutečně promítne do praxe a zda stát udrží stabilní politickou podporu sektoru,“ dodává.
Větrníky mezi stromy. Státní lesy nabízejí energetikům pozemky pro zelenou energii |
Komora OZE dlouhodobě poukazuje na to, že Česko spotřebovává necelé jedno procento elektřiny vyrobené pomocí větru, zatímco průměr v Evropské unii se pohybuje kolem 24 procent. Pro ilustraci, v Německu se vyrobilo v úterý 3. února 55 procent energie díky větru, v Polsku to bylo 17 procent a například v Srbsku 12 procent.
Produkce biometanu vzrostla
Do konce loňského roku 2025 byl uvedeny do provozu tři nové biometanové stanice. V Česku jich je v provozu nyní 14, produkce jejich objemu dosáhla 17 milionů m3.
Odborníci však připomínají, že Česká republika je ale stále pozadu proti Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), za pět let by již měla produkovat skoro půl miliardy kubíků biometanu.
Prošlé jídlo rozsvěcí domovy. Jak se vyrábí energie ze zkažených melounů |
Bioplynových stanic je v Česku aktuálně v provozu 539, o jednu méně než před rokem. Pro budoucnost sektoru jsou zásadní aukce biometanu, které stát vyhlásí letos na jaře.
Jak zdůrazňuje Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom) loni se podařilo dotáhnout dlouholeté legislativní resty. „Narovnání podmínek pro stávající bioplynové stanice a zrušení daně z plynu dalo provozovatelům konečně naději v legislativní spravedlnost. Rok 2025 ukázal, že stát konečně začal brát biometan vážně jako strategickou surovinu,“ říká Habart.
| Údaje za rok 2025 | Počet | Poznámka |
|---|---|---|
| Počet bioplynových stanic | 539 | -1 stanice (demolice BPS Velké Albrechtice) |
| Počet biometanových stanic | 14 | +3 nové stanice |
| Objem produkce biometanu | 17 mil. m3 | 2024 – 7,5 mil. m3 (růst o 9,5 mil. m3) |
| Cíl podle NKEP | Rok 2030 – 491 mil. m3 ročně |
Zdroj: CZ Biom
Komora OZE podporuje cíl instalovat do roku 2030 přibližně 10 gigawattů nových obnovitelných zdrojů. U fotovoltaiky doporučuje vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů určených pro vlastní nebo lokální spotřebu a velkých projektů, u větru transparentní a jednotný přístup v povolování. U teplárenství vidí budoucnost v průmyslových tepelných čerpadlech a využití odpadního tepla, například z datových center.
