Do sítě bylo loni připojeno přes 45 tisíc fotovoltaických elektráren s výkonem 983 megawatt (MWp). Zhruba 83 procent z toho představují instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách, uvedla Komora obnovitelných zdrojů.
Podle předsedy Komory Štěpána Chalupy mají instalace s lokální spotřebou pro stát i spotřebitele významné pozitivní dopady.
Solární výkon vzrostl v Česku za rok o temelínský blok, spočítalo sdružení |
Komora OZE zdůrazňuje, že fotovoltaiku má dosud instalováno pouze devět procent rodinných a méně než jedno procento bytových domů. „Energetická krize v roce 2022 nasměrovala naši pozornost k obnovitelným zdrojům a podpoře jejich rychlejšího rozvoje. S odstupem dvou, tří let se však ukazuje, že se rozjely pouze fotovoltaiky. Větrníky jsou snad na začátku nového startu, ale zbytek obnovitelné energetiky na svou příležitost teprve čeká,“ říká Štěpán Chalupa.
V přípravě nového Zákona o urychlení rozvoje OZE je Česko podle Komory v časové tísni a zákon je potřeba doplnit tak, aby fungoval i mimo akcelerační zóny a včetně modernizací větrných elektráren.
Tři novely energetického zákona jsou podle Komory dobrým krokem, zejména ta poslední známá jako LEX OZE III přináší pravidla pro flexibilitu včetně samostatně stojících baterií, která je podmínkou pro modernizaci energetiky.
Zájem o dotace klesl
„Velkou prohrou jsou však desítky miliard z Modernizačního fondu směřující do velkých tepláren z naprosté většiny na fosilní plyn a pálení odpadků místo na obnovitelné zdroje,“ zdůrazňuje Chalupa. Jak dodává, program HEAT je zcela nevyužitá příležitost pro instalaci vysokého výkonu v obnovitelných zdrojích OZE, který umožní flexibilně vykrývat dodávky tepla a elektřiny.
O zhruba čtvrtinu se meziročně propadl zájem domácností o dotace na fotovoltaiku z Nové zelené úsporám, upozornili zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky. Vedle levnější elektřiny, která prodloužila dobu návratnosti, stojí za loňským propadem výrazné snížení dotace, které u nejoblíbenějšího typu fotovoltaiky činí zhruba 100 tisíc korun.
„Časté a výrazné změny podmínek dotačních programů nejsou šťastným řešením. Obáváme se, že to v letošním roce přinese další výrazný propad zájmu domácností o fotovoltaiku,“ upozorňuje Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
V loňském roce se dařilo především fotovoltaice určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Celkový zájem domácností o fotovoltaiku i tepelná čerpadla, ale klesl. Pro domácnosti totiž nadále zůstává vytápění tepelnými čerpadly hůře dostupné než zemním plynem.
Letos jen pět větrných elektráren. Česko je mezi nejhoršími, komora navrhuje změny |
Komora OZE upozorňuje, že stále platí, že Česko spotřebovává necelé jedno procento elektřiny vyrobené pomocí větru, zatímco průměr v Evropské unii představuje kolem 20 procent.
„Pružně reaguje Polsko, které je do této energetiky opřelo již před 10 lety a nyní pokrývá 13 procent své spotřeby elektřiny díky větrným elektrárnám,“ zdůrazňuje Chalupa.
Za sousedy stále zaostáváme
K síti se v Česku připojilo pět větrných turbíny v Jívové na Olomoucku a dvě elektrárny na Bruntálsku. Nová elektrárna byla postavena na Karlovarsku a nejméně dvě elektrárny by se měly stavět i letos. Proti sousednímu Polsku, Rakousku nebo Německu je to však stále jen zlomek.
Předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček oceňuje snahu ministerstev zjednodušit a zkrátit povolování nových zdrojů, dodává však, že na novou praxi si Česko bude muset ještě počkat. „Elektrárny postavené či připojené vloni do sítě jsou výsledkem desetiletého úsilí ve vyřizování potřebných povolení. Pozitivně hodnotíme zlepšení přístupu některých krajských úřadů k povolování větrných elektráren,“ řekl Janeček.
Loni vznikla v Česku pouze jedna nová biometanová stanice a tři byly rekonstruované. Bioplynová stanice nevznikla žádná. Za alarmující označila Komora situaci v oboru, jehož rozvoj je proti potřebám energetiky i národnímu plánu mizivý. Rozvoj biometanu pomůže snížení závislosti na dovozu zemního plynu a umožní využití tolik potřebné flexibility ve výrobě elektřiny z bioplynu. Dvě třetiny výkonu bioplynových stanic ale v loňském roce využívaly formu podpory výkupní cenou, což naopak poskytování flexibility znemožňuje.
