„Po revoluci jsme neměli možnost získat praxi, když tady před tím byl socialismus a žádní auditoři v republice nebyli. Vyřešili to věkovou hranicí 35 let, kdy bylo jasné, že máte po škole alespoň nějakou praxi. Navíc tam byl požadavek na ekonomické nebo právní vzdělání. To už dnes neplatí,“ vzpomíná Ladislav Mejzlík, který nakonec složil auditorské zkoušky v roce 1993. Po revoluci se práce auditorů těšila velké oblibě a skoro každý nadaný student směřoval po promocích do auditorské firmy.
Podle Mejzlíka dnes často hledají firmy takzvané auditory, ale po přečtení inzerátu jde jenom o zaměňování pojmů a nepochopení významu. „Auditor je člověk, který prostřednictvím Komory auditorů získal licenci. Aby ji získal, musí složit zkoušky. Dnes jich je dvanáct a trvají pět let. K tomu musí mít 3letou řízenou praxi pod dohledem zkušeného auditora., A teprve poté, kdy složí slib, se stává auditorem. Musí být absolventem vysoké školy, ale obor je víceméně libovolný. Ale samozřejmě ty zkoušky jsou potom hodně zaměřené na ekonomickou stránku činnosti firem. Licence od Komory auditorů dává dotyčnému právo být auditorem, který pracuje ve veřejném zájmu,“ vysvětluje.
Podvod odhalí umělá inteligence
V současné době připravuje ministerstvo financí ve spolupráci s odborníky úplně nový zákon o účetnictví, což je poprvé za třicet let. „Ten původní zákon je z roku 1991, já jsem s ním byl docela spokojený, ale změnila se doba. Tehdy jsme neměli třeba e-mail, který dnes velmi souvisí s účetnictvím. Nebyli jsme ani v Evropské unii, což je taky zásadní, dnes existují mezinárodní účetní standardy. Zákon je pro dalších třicet let. Všichni se mě teď ptají, kdy začne platit. Můj osobní odhad je rok 2028,“ popisuje.
A nový zákon o účetnictví není jediný, u kterého vyvstávají dotazy na adresu šéfa auditorů. Když se objeví nějaká politická kauza a zazní tam slovo audit, tak Ladislav Mejzlík už většinou jenom čeká, kdy se mu ozvou novináři. „Naposledy šlo o audit digitalizace stavebního řízení a o audit bitcoinové kauzy,“ vzpomíná. V rámci auditu digitalizace stavebního řízení šlo o to, že se řešil pouze úsek, kdy byl vedoucím úřadu pirátský ministr Ivan Bartoš. Přitom samotný projekt běžel už od roku 2020.
„Neznám podrobnosti, ale takové věci se nedělají jen za období vlastní realizace projektu. Auditor, který to realizoval, by měl říct, že to sice nebylo předmětem jeho zadání, ale je to důležité pro výsledek. Navíc to nerealizuje jedno konkrétní ministerstvo a jeden konkrétní ministr, ale vláda jako celek. Chápu, že se ministr Bartoš bránil, že mu bylo vyčítáno něco minulého, že to začalo někdy dříve a že se dostal do situace, která pro něj byla nepříjemná a skončila tím fiaskem. Když chcete zkoumat a hledat viníky, tak by to mělo být férové a já bych spíš jako zadavatel neřekl, jaké období chci, ale ať řekne auditor, jaké období je to důležité a relevantní pro závěrečnou zprávu,“ myslí si.
Během rozhovoru došlo také na debatu o umělé inteligenci, která dnes umí vyhledávat například anomálie v bankovních transakcích a zachránit peníze majitelů účtů. „Všichni slyšeli o jazykových modelech jako je třeba ChatGPT – jsou zaměřené na práci s texty a napodobují inteligenci tím, že nám nějakým způsobem odpovídají. Když takový model pustíte na čísla třeba všech platebních karet, tak ona se naučí, co je normální. Je normální, že si kupuji vždy ve středu v kavárně kafe za 75 korun. Pokud se tam najednou objeví transakce, kdy je to ve čtvrtek a je to za sto tisíc, a ještě to není v Praze, tak tu transakci vyhodnotí jako podvod a stopne ji,“ doplňuje Mejzlík.
