Část ceny elektřiny pro domácnosti, které určuje stát vzroste proti letošku v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Rok 2026 je prvním rokem šestého regulačního období (2026 až 2030) determinovaného nutnými vyššími investicemi. Ty vyžaduje probíhající decentralizace energetiky spojená s rozšiřováním a modernizací energetické infrastruktury.
„Vítáme, že i přesto zůstává růst regulované složky cen energií jen mírný. Regulované ceny elektřiny jsou ale definovány dalším růstem fixních plateb o 4 až 18 procent,“ upozorňuje Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol.
Regulovaná část cen elektřiny vzroste o procento, poplatek POZE zatím zůstává |
Podle Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti EGU, potvrzují nové cenové výměry směr, který ukázal už návrh úřadu z konce října. Až na drobné změny, které se týkají nižších nákladů na příspěvek na podporované zdroje energie (POZE) zůstal bez patrných změn.
„V obou oblastech, a to jak u elektřiny, tak i u plynu působí jeden neviditelný jev, a to rapidní navýšení ceny téměř všeho, co je v důsledku dekarbonizace potřeba instalovat do současných sítí. Často jde v porovnání s nyní provozovanými zařízeními o několikanásobek pořizovací ceny,“ zdůrazňuje Macenauer.
POZE může být ještě upraveno
Odborníci jsou přesvědčeni, že v souladu s plány nové vlády vzešlé z parlamentních voleb dojde v průběhu roku 2026 také k úpravám systému POZE. „Dlouhodobě jsme zastánci názoru, že právě státní zásah do regulované složky cen energií je v době, kdy evropské struktury nepřipouští zásadnější změny v přijatých ekologických cílech, jedinou smysluplnou cestou, jak korigovat koncové ceny elektřiny i zemního plynu pro odběratele,“ říká Matoušek.
Otázkou je, zda by bylo POZE „odpuštěno“ domácnostem i firmám ve 100procentní výši. Možnou variantou v rámci zachování konkurenceschopnosti firem je například státní úhrada za domácnosti ve výši 50 procent s tím, že firmy nebudou platit POZE vůbec. Případně jiný poměr přijatelný jak pro domácnosti, tak pro firmy a především dispozice státního rozpočtu. Bez podobné podpory se české firmy ocitají v náročné situaci, zdůrazňují analytici.
Kde se vzal příspěvek na obnovitelné zdroje. Za léta by už vydal na jaderný blok |
Pokud se poplatky za obnovitelné zdroje energie skutečně přenesou na státní rozpočet, odběratelé zaplatí méně. „Pro většinu zákazníků to bude vítaná zpráva. To ale neznamená, že to bude zadarmo. Náklady na rozvoj a modernizaci sítě tady budou i nadále a zaplatíme je jen jinými způsoby, ať už prostřednictvím daní, nebo tím, že naše sítě budou čím dál víc klopýtat za vyspělou částí Evropy,“ uvádí Jakub Odložilík, ředitel společnosti Tedom energie.
Podle Odložilíka ERÚ svým rozhodnutím o nových cenových výměrech ustupuje od původních závazků investovat do modernizace sítě. Mimořádně důležitá bude podle nej například i instalace tzv. chytrých elektroměrů. „V těchto ohledech za zbytkem Evropy zaostáváme a rozhodnutí ERÚ v jeho současné podobě nás neposouvá ani o krok dopředu,“ uvádí.
Fixní platby za jistič porostou
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát a to právě prostřednictvím rozhodnutí ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent.
Na základě nových cenových rozhodnutí pro rok 2026 dojde na distribučním území ČEZ Distribuce u nejběžnější distribuční sazby D02d k mírnému snížení ceny za megawatthodinu. Nicméně se navýší platba za jistič a to o čtyři procenta. Při modelové roční spotřebě 3 megawatt hodiny (MWh) vzrostou náklady za celý rok pouze o 44 Kč. Cenový růst u této sazby představuje 0,3 procenta.
U distribuční sazby D25d, kdy domácnost používá elektřinu na ohřev vody v bojleru dojde opět k mírnému snížení ceny za megawatthodinu, ale ke zvýšení platby za jistič a to o částku 465 Kč za rok. Jedná se o zvýšení o 13,5 procenta. Při modelové roční spotřebě 5,5 MWh vzrostou náklady u této domácnosti za celý rok pouze o 64 Kč. Cenový růst tak představuje 0,4 procenta.
Vývoj regulovaných cen
U distribuční sazby D57d dojde k výraznějšímu snížení ceny za megawatthodinu o 23 procent, u nízkého tarifu dokonce o 43 procent. V případě této tzv. topenářské sazby dojde zároveň ke zvýšení fixního platu za jistič a to o 18 procent. Při modelové roční spotřebě 12,5 MWh vzrostou náklady za celý rok pouze o 458 Kč. Cenový růst u této sazby činí pouhé dvě procenta. „U všech zmiňovaných sazeb si domácnosti s nižší spotřebou připlatí více vzhledem k rostoucí fixní ceně,“ uvádí Jiří Matoušek.
V případě zemního plynu zaplatí domácnost s roční spotřebou 5 MWh v příštím roce o 275 Kč více, tedy o 6 procent více než letos. Při roční spotřebě zemního plynu 10 MWh si domácnost připlatí v příštím roce 407 Kč, což představuje zvýšení proti letošku o 6 procent.
Domácnost s roční spotřebou zemního plynu
A nakonec domácnost s roční spotřebou zemního plynu 20 MWh v roce 2026 zaplatí na základě nových cenových rozhodnutí ERÚ o 660 Kč více, což je nárůst o 6 procent ve srovnání s rokem 2025.
„Vzhledem k cenovému vývoji neregulované čili obchodní složky ceny v cenících dodavatelů dojde v roce 2026 ke snížení celkové ceny zemního plynu u většiny domácností,“ uzavírá Jiří Matoušek z Centropolu.
