„Nejméně 35 až 40 procent sražených chodců jsou sebevraždy, zbytek případů spadá na nepozornost při přecházení nebo přejíždění kolejí,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Každý z těchto incidentů se obvykle vyšetřuje dvě až tři hodiny, a to i v případech, že jde o prokazatelnou sebevraždu bez cizího zavinění.
„Přináší nám to zvýšené náklady, například potřebu zajištění náhradní soupravy za zpožděný spoj, vyšší náklady na využití odklonových tras. A také přesčasy zaměstnanců kvůli zpoždění spojů,“ říká mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. Dopravce za rok podle něj přijde o jeden až dva miliony korun.
Pro strojvůdce je trať Teplice - Bohosudov noční můrou. Láká sebevrahy |
Letos to ale může být podstatně více. Společnost totiž zavádí kompenzace za zpoždění delší než dvě hodiny ve výši 50 procent z ceny jízdenky. U jediného vlaku může jít o částku kolem 30 až 60 tisíc korun. Dopravce navíc vyplatí odškodné na elektronický účet cestujícího automaticky.
České dráhy vyplácejí cestujícím odškodné jen v případě, že zpoždění nebylo způsobeno zaviněním třetích osob. „Mimořádné události na železnici nám ročně přinášejí zdržení mezi jedním a dvěma tisíci hodinami ročně,“ uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Za prvních osm měsíců letošního roku uznaly České dráhy celkem 1 674 žádostí o odškodnění a cestujícím vyplatily 611 tisíc korun. Zdaleka ne všichni cestující se ale o odškodnění přihlásili. České dráhy totiž nevyplácejí náhradu automaticky.
Zdlouhavé vyšetřování
„Vyšetřování případů sražení chodce by u nás mohlo probíhat mnohem rychleji,“ říká specialista na České dráhy Jindřich Berounský. Zatímco ve světě se tato doba zkracuje díky pokroku v digitálních záznamových zařízeních, u nás to je přesně naopak.
„V poslední době se doba vyšetřování střetu osob s vlakem prodlužuje a běžně dosahuje tří hodin, které znamenají úplně nesmyslné škody,“ dodává Berounský. Inspektoři Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) mají podle něj kvůli úsporným opatřením dost velké obvody.
S tím ale SŽDC nesouhlasí. „U každého úmrtí při mimořádné události na železnici musí policie vyšetřováním vyloučit cizí zavinění, své vyšetřování může zahájit i bez přítomnosti inspektorů SŽDC, říká mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Doplnil, že smyslem jejich vyšetřovatelů není potvrdit, či vyloučit možnou sebevraždu. „Délku policejního vyšetřování nemohou inspektoři SŽDC ovlivnit a pokyn k obnovení provozu vydává policie,“ vysvětlil.
Vozidla železničních hasičů navíc někdy nejprve dojedou vyzvednout inspektora SŽDC do jeho bydliště a pak teprve zamíří k místu nehody, které navíc musí po skončení vyšetřování uklidit. „To při překonání více než stokilometrové vzdálenosti trvá zbytečně dlouho,“ upozorňuje Berounský.
V odlehlých lokalitách podle něj vzniká problém i pro Policii ČR. Ke komplikovanějším případům, jako jsou incidenty na železničních přejezdech, také musí vyrážet třetí subjekt, kterým je Drážní inspekce.
Ani s tím Illiaš nesouhlasí. Podle něj k zásahu hasiči vyrážejí ve standardním složení a zároveň s tím posílají pro inspektora jiné vozidlo.
„Někdy zbytečně dlouho trvá, než nám dopravce mimořádnou událost nahlásí. Často se stane, že na internetu jsou o mimořádné události informace, ale my o ní ještě ani nevíme,“ stěžuje si Jan Kučera, generální inspektor Drážní inspekce. Podle mluvčího Českých drah by pomohlo, kdyby se policie na vícekolejných tratích snažila alespoň částečně obnovit provoz po sousedních kolejích co nejrychleji.
„Pro vyšetřování nehod a mimořádných událostí chybějí jednoznačná pravidla s popisem kompetencí,“ shrnuje situaci Berounský.
Ne všichni přejetí jsou sebevrazi
„Počet lidi usmrcených v souvislosti s provozem vlaků hrozivě stoupá. Nicméně je třeba rozlišit sebevraždu a naproti tomu usmrcené osoby z důvodu nedbalosti a riskování,“ upozorňuje Jiří Popelka, vedoucí psycholog Dopravního vzdělávacího institutu.
„Z hlediska sebevraha je vlak jistota. Ubrzdit takový kolos není jednoduché, takže sebevrah má pocit, že to je ‚hned‘,“ dodává Popelka. Spoustu srážek ale způsobí lidé, kteří zbytečně riskují, přechází tam, kde to není dovoleno. „Z vlastní zkušenosti vidím, jak mnozí mladí s peckami v uších a dvěma kapucemi na hlavě přecházejí koleje a ani se nerozhlédnou,“ uvádí psycholog.
V případě sražení chodce je pak podle něj důležité z hlediska psychické hygieny poskytnout krizovou intervenci nejen strojvedoucímu, ale i vlakovému personálu, třeba průvodčím. Všichni dopravci v této souvislosti nabízejí strojvedoucím, aby se nechali vystřídat. Než se ale dostane na místo náhradní strojvedoucí, zpoždění dále narůstá.
Samostatnou kapitolou jsou pády osob pod soupravy pražského metra, kde musí být vždy po přerušení provozu urychleně zavedena náhradní doprava s masovým nasazením desítek autobusů. Letos pod vozy metra zahynulo už šest lidí a provoz se musel přerušovat ve stovkách případů.
