"S melioracemi je konec," usoudil Kostas Samaras. A pustil se do obchodování.
Dnes třiašedesátiletý rodák z malé řecké vesnice musel svou zemi opustit ještě jako malý chlapec, když v ní vypukla občanská válka. Vyrůstal v dětských domovech v Československu.
V Řecku však žijí příbuzní, zůstaly tam jeho kořeny. A tak novou kariéru začal dovozem řecké zeleniny. Aby sehnal peníze na zboží, musel dát do zástavy chalupu, zahrádku, garáž.
Na prvním kamionu prodělal desítky tisíc korun. Přesto se nevzdal. Dnes je Kostas Samaras spolumajitelem největší čistě české firmy na výrobu nealkoholických nápojů.
| K TÉMATU ČTĚTE: |
| Bublinky Kofoly znovu stoupají vzhůru profil a historie značky Kofola |
Rodinná společnost Kofola (původně se jmenovala Santa Nápoje), kterou Samaras založil a dnes ji vlastní spolu se synem, zetěm a dalšími dvěma manažery, už letos prodala zboží za víc než miliardu korun.
Kofola se rozlila i k sousedům
Kromě hlavního závodu na výrobu džusů, sirupů a limonád v Krnově má Kofola továrnu na Slovensku a obchodní zastoupení v Polsku. Zaměstnává celkem přes šest stovek lidí. Vydělává, investuje a pořád roste.
"Kam až? To přesně nevíme. Zatím je naším cílem stát se významným hráčem na středoevropském trhu s nealkoholickými nápoji," říká Jannis Samaras, dvaatřicetiletý Kostasův syn.
Ten v 90. letech zběhl ze studií, aby pomohl otci s rozjezdem firmy. Dnes je v ní generálním ředitelem. Obchody s ovocem a zeleninou Samarasům zpočátku nešly.
"Pak jsme začali dovážet citronový koncentrát, to přineslo první úspěch," vypráví Jannis Samaras.
V pronajatých prostorách v opavském cukrovaru a s několika prvními zaměstnanci začali řečtí obchodníci výrobu: stáčeli citronový sirup do vlastních obalů.
Pomohla sodovkárna
V roce 1993 koupili v Krnově malou sodovkárnu olomouckého podniku Nealko a rozjeli výrobu sirupů, později džusů a limonád. Až v polovině 90. let se jejich obrat z výroby začal blížit obratu z importu zboží.
"Těžce jsme se učili," líčí Jannis Samaras. "Když jsme se tehdy potkávali s lidmi z ostatních podniků firmy Nealko, byli jsme jediní začátečníci mezi profíky, kteří v oboru dělali celý život."
Přesto právě jejich firma šla nahoru. Až po roce 1995 rodina Samarasových přestala s obchodem a soustředila se už jen na výrobu nápojů, kterou přestěhovala do větších prostor po zavřené krnovské textilce.
"Dopředu nás posouvaly inovace - jako první z tuzemských výrobců jsme přišli se sirupy balenými v plastu, s limonádami plněnými do třetinkových lahví. Konkurence nás začala kopírovat," říká.
V nové továrně firma Santa Nápoje nevyráběla ještě ani rok, když přišla do Krnova stoletá voda.
"Zatopila nás do půl druhého metru. Ani pamětníci tu takové záplavy nepamatovali," dodává.
Sázka na Kofolu
Santa čelila několikaměsíčnímu výpadku tržeb. "Tehdy nám asi bylo nejhůř. Ale šlo to zvládnout," vzpomíná Samaras. Zlomovým momentem ve vývoji krnovské firmy byla sázka na značku Kofola.
Stejnojmennou limonádu u nás dělali různí výrobci od poloviny 60. let. Po roce 1989 na nějakou dobu zmizela z trhu. Recepturu a práva vlastnila opavská farmaceutická firma Ivax, která propůjčila licenci firmě Santa Nápoje.
"Spojili jsme se spíš náhodou. Ivax hledal výrobce, my značku. A všichni jsme byli z Opavy," říká Jannis Samaras.
Když Santa s kofolou začínala, měla limonáda sotva tříprocentní podíl na českém trhu sycených nápojů. Během dvou let se v maloobchodním prodeji vyšplhala na šestnáctiprocentní podíl mezi kolovými limonádami.
Ještě lepší pozici má na Slovensku. Santa nakonec loni recepturu na kofolu i známku od Ivaxu koupila. Přišlo ji to na 215 milionů korun, další peníze stála reklama.
"Vyplatilo se to," říká Samaras. Kofola v povědomí lidí předstihla do té doby nejznámější značku Santy, Jupí. Loni po svém nejúspěšnějším výrobku Samarasovi přejmenovali celou firmu.
Podobný tah jako s kofolou zopakovali pak ještě jednou, když koupili jinou kdysi známou, ale pozapomenutou limonádovou značku Top&Topic.
"Dnes nám prodej topiku dělá ročně na tržbách více než sto milionů korun," říká Samaras.
Získat si úctu konkurentů
Strategii Kofoly respektují i její konkurenti. "Kofola jde dobrou cestou, investice do kvalitního výrobku silné značky se vyplácí," prohlásil Valdemar Walach, šéf třinecké firmy Walmark, kterou před časem Kofola vytlačila z pozice třetí nejsilnější limonádové firmy u nás.
Kofola nyní zahájila expanzi na polský trh, uvažuje o dalších teritoriích.
"Někdy přemýšlím nad tím, proč se nám dosud dařilo. Abych porozuměl tomu, v čem to je, aby nám to fungovalo dál. Trochu mě děsí, že si to sám nedokážu vysvětlit přesně," říká Jannis Samaras.
Dva dílčí důvody jsou mu však jasné. "Firmu vedou lidé, kterým nejde jenom o peníze. Baví nás to, máme k práci podobný vztah jako sportovci ke sportu. A zadruhé, vedení Kofoly je od začátku stejné. I když se občas pohádáme, držíme pohromadě a umíme se domluvit," říká Jannis Samaras.
