„Je to snaha odvést pozornost od problémů, které sám správce má. Čelí čtyřem žalobám a viní nás z toho, z čeho je sám viněn,“ řekl Martin Kratochvíl.
Kořeny vytunelování investičního fondu Trend, který v kuponové privatizaci nashromáždil majetek za 1,3 miliardy korun, sahají do roku 1995.
Tehdy vznikla investiční společnost Trend (Trend IS), která na základě mandátní smlouvy fond spravovala. „Kdybychom dál ovládali fond přímo, mohli bychom ho nákladově vytunelovat. Správcovská společnost ale měla na úhradu nákladů ze zákona nárok jen na dvě procenta z majetku fondu ročně,“ vysvětlil důvody změny Kratochvíl.
V srpnu 1995 se ale majitelé Trendu IS rozhodli správcovskou společnost prodat. Důvodem byla údajně snaha nalézt pro fond kvalifikovaného správce s dostatečnými zkušenostmi s operacemi na kapitálovém trhu.
Firma z Hradce porazila i CS First Boston
Mezi zájemci byla například i investiční banka CS First Boston, nejvyšší nabídku ale podala společnost Královéhradecká brokerská - 198 375 000 korun. Ta nakonec také Trend IS získala.
Z této sumy získal Michael Kocáb 36 milionů korun a Martin Kratochvíl 2,5 milionu. „K této smlouvě neexistují žádné dodatky. Byl to jediný příjem, který jsme z Trendu měli, a pocházel z prodeje investiční společnosti. Z majetku fondu jsme si nevzali ani korunu,“ uvedl Kratochvíl.
Královéhradecká brokerská vedená Miroslavem Hálkem následně rozjela sérii obchodů, na jejichž konci zůstal vytunelovaný fond.
Podle konkurzního správce Trendu Vítězslava Hálka se Kocáb s Kratochvílem i dalšími bývalými členy představenstva na těchto transakcích spolupodíleli a obohacovali. Proto na ně podal trestní oznámení.
„Došlo k propojení jednotlivých firem a fyzických osob jednajících na základě vzájemné domluvy. A smyslem bylo odčerpání majetku fondu do majetku jiné osoby,“ uvedl nedávno Hálek. I on však čelí trestním oznámením za porušování povinnosti při správě cizího majetku a za podvod.
Oba hudebníci namítají, že v době, kdy odsávání peněz z fondu začalo, patřila už správcovská firma Trend IS plně Hálkovi a nebylo v jejich moci podezřelé transakce rozkrýt, ani jim zabránit.
V představenstvu zůstali
Kratochvíl i Kocáb ale seděli ještě několik měsíců po prodeji společnosti v představenstvu Trendu. Podle Kocába neodešli ze statutárního orgánu hned, protože chtěli zajistit určitou kontinuitu a plynulý přechod firmy na nového majitele.
„Podrobnosti transakcí jsme neznali, ani jsme je neschvalovali. Hálek nám je jen dával na vědomí,“ sdělil Kocáb.
„Postupně jsme ale začali odhalovat, že není všechno v pořádku. Ve splátkách chyběly stovky milionů. Hálek tvrdil, že se platby jen opozdily, ale když pořád nedocházely, naše podezření sílilo,“ dodal.
Kratochvíl s Kocábem poté na post v představenstvu rezignovali. Na podezřelé obchody podle předložených dokumentů upozorňovali. Vše vyvrcholilo koncem října 1996, kdy ministerstvo financí rozhodlo o nucené správě v investičním fondu.
Definitivní jasno by do celé kauzy měl po mnoha letech vnést soud. Podle týdeníku Ekonom by soudní přelíčení s Miroslavem Hálkem mělo začít v prvním čtvrtletí příštího roku.
