Banka považovaná veřejností za jednu z temných postav finanční krize se podle něj z nedávných hlubokých problémů odvětví vůbec nepoučila.
Podle Smithe to tak vždy nebylo, byť to prý mnoho lidí překvapí. V minulosti podle něj byla dobrá firemní kultura klíčem k úspěchu banky. Údajně se neřešilo jen vydělávání peněz, ale také pokorná služba klientům. "Upřímně ale mohu říci, že prostředí (v Goldman Sachs) je nyní nejjedovatější a nejničivější, jaké jsem kdy viděl," uvedl. Banka, pro kterou pracuje například i bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, jeho kritiku odmítla.
Podle Smithe za úpadek banky Goldman Sachs zodpovídá její vedení, které tvoří výkonný ředitel Lloyd Blankfein a předseda správní rady Gary Cohn.
Goldman SachsJe největší americká investiční banka, kterou v roce 1869 založil německý imigrant Marcus Goldman. Veřejnost banku viní za podíl na vzniku nedávné finanční krize. Komise pro cenné papíry a burzy jí v roce 2010 obvinila z podvodu, když Goldman Sachs podle ní prodávala svým klientům deriváty vytvořené z nekvalitních amerických hypoték a neinformovala je o tom, že sama se proti těmto cenným papírům zajišťuje. Banka pak dobrovolně zaplatila pokutu 550 milionů dolarů, tedy 10,4 miliardy korun (více čtěte zde). |
Zatímco dříve prý podnik povyšoval lidi, kteří mysleli na klienty a na to, aby jednali správně, nyní mají ve společnosti šanci zaměstnanci, kteří jí vydělávají dost peněz.
K rychlému úspěchu vedou podle Smithe tři cesty: zaměstnanec může přesvědčit klienty, aby investovali do akcií a dalších produktů, kterých se Goldman Sachs snaží zbavit, anebo které banka nepovažuje za příliš ziskové. Může také "lovit slony". Ve firemním slangu to znamená přinutit klienty k tomu, aby obchodovali s čímkoliv, co bance přináší největší zisk. Anebo může obchodovat s nesrozumitelnými finančními produkty s třípísmennými zkratkami, myšleno nechvalně proslulé deriváty jako CDO a CDS.
Smith měl v bance na starost právě deriváty. Zúčastnil se prý jednání, kde se "ani minutu neřešily otázky, jak pomoci klientům". "Jde čistě jenom o to, jak z nich dostat co nejvíce peněz," podotkl. Dodal, že byl v bance opakovaně svědkem toho, jak se o zákaznících mluvilo jako o "blbcích". Podotkl ale, že neví o žádných nelegálních aktivitách.
Smith měl ve firmě mimo jiné na starost hledání nových zaměstnanců mezi studenty. K odchodu z Goldman Sachs jej mimo jiné přimělo to, že by se jim už nemohl dívat do očí, když by jim líčil, o jak dobré zaměstnání jde.
Článek nazvaný Proč odcházím z Goldman Sachs prý zveřejnil proto, aby otevřel správní radě banky oči. "Učiňte klienty opět středem zájmu svého podnikání. Bez klientů nebudete vydělávat. Vlastně přestanete existovat. Odstraňte morálně narušené lidi nehledě na to, kolik vydělávají peněz," napsal.
Banka ale Smithovy výhrady ve vyjádření pro tisk odmítla. "Nesouhlasíme s názory, které vyjádřil. Podle nás neodrážejí způsob, jakým podnikáme. Máme za to, že budeme úspěšní, pouze pokud naši klienti budou úspěšní. Tato základní pravda leží v srdci toho, jak se chováme," uvedla.
Deník The New York Times nicméně uvedl, že Smith pouze veřejně řekl to, o čem se na Wall Streetu šeptá. Změny v odvětví dává do souvislosti s převratnými proměnami, kterým prošlo. Zatímco dříve se na Wall Streetu prakticky všichni znali a tamní firmy tvořili partneři, kteří se zaměřovali na dlouhodobé zisky, nyní jsou banky veřejně obchodované a vládne jim zaměření na krátkodobé zisky. Zároveň erodovala loajalita ke klientům.
