Jižní Korea ruší plány na výstavbu jednoho ze tří velkých reaktorů, každý s kapacitou 1,4 gigawattu. Podle nejnovějšího vládního návrhu předloženého v pátek plánuje asijská země do roku 2038 přidat celkem 3,5 gigawattu jaderné kapacity. To je však méně než 4,9 gigawattů navrhovaných ještě loni v červnu. Opozice začíná prosazovat větší vliv na dlouhodobou energetickou politiku země, informuje agentura Bloomberg.
Podle analytiků je to výsledek tlaku opoziční Demokratické strany, která chce více spoléhat na obnovitelné zdroje energie. Soul bude nicméně stále usilovat o vybudování 700megawattového malého modulárního reaktoru do roku 2036.
Role uhlí a zkapalněného zemního plynu má v rámci nejnovějšího energetického plánu země nadále slábnout. Naopak energie z obnovitelných zdrojů, včetně solárních a větrných, má mírně stoupnout na 122 gigawattů, proti 120 gigawattům v dřívější verzi.
Jižní Korea sází hlavně na jádro, nic jiného jí nezbývá |
Přijetí jaderné energie v Jižní Koreji začalo být zpochybňováno poté, co byl prezident po zpackaném pokusu zavést stanné právo odvolán. Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince. Jun Sok-jol obhajoval svůj krok nutností zajistit svobodný a ústavní pořádek a obvinil opoziční strany z blokování činnosti parlamentu. Byl to však právě prezident Jun, kdo během svého funkčního období upřednostňoval jadernou energii před obnovitelnými zdroji jako klíčový nástroj pro snižování emisí a volal po výstavbě dalších reaktorů. To byl ostrý obrat od protijaderné politiky předchozí vlády.
Jižní Korea se do budoucna nicméně bez jádra neobejde. Čtvrtá největší ekonomika Asie je silně závislá na fosilních palivech. Zavázala se však, že do konce dekády sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 2018, což je cíl, který zaostává za globálními konkurenty. Prozatím však nedokázala předložit aktualizovaný klimatický cíl Organizaci spojených národů, přičemž tak měla učinit do začátku února. Národní ústavní soud loni rozhodl, že absence přírůstkových klimatických cílů od roku 2030 do roku 2050 je protiústavní.
Jižní Korea hodlá do budoucna využívat také vodík a čpavek pro spoluspalování ve svých stávajících uhelných elektrárnách, uvedlo tamní ministerstvo. Tato dvě paliva mají v roce 2038 společně tvořit více než 6 procent energetického mixu země.
Vlček jednal v Koreji i s opozicí
Jihokorejská společnost KHNP uspěla loni v jaderném tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před francouzskou firmou EDF. Zatím se řeší stavba dvou reaktorů v Dukovanech, první z nich by měl být hotový v roce 2036. Společnost ČEZ, která má tendr na starosti, nyní jedná s korejskou firmou o podobě finální smlouvy. Podepsána by měla být do konce letošního března.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v minulých dnech absolvoval pracovní cestu do Jižní Koreje, jejímž hlavním tématem byla podle MPO právě stavba v Dukovanech.
Příměří na Ukrajině nic neřeší. Diplomat o Dukovanech, USA i obraně Evropy |
„S úřadujícím prezidentem a premiérem Jižní Koreje Čchoi Sang-mokem jsme řešili kromě dostavby Dukovan a zapojení českého průmyslu také další spolupráci mezi našimi zeměmi, a to nejen co se dalších investic a prohloubení obchodních vztahů týče, ale i v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,“ řekl ministr.
V Národním shromáždění se pak Vlček setkal se zástupci jihokorejské opozice. „Politická situace v Jižní Koreji u nás někdy vyvolávala obavy, jestli neohrozí jaderný tendr na Dukovany. I proto jsme se při návštěvě Koreje setkali nejen se zástupci vlády, ale i opoziční Demokratické strany, o které se někdy říká, že je proti jádru,“ vysvětloval.
Jaderný tendr běží podle plánu, turbulence v Soulu zatím Dukovany neohrozily |
Jak dodal, v průběhu svých jednání se přesvědčil o opaku: „Korejská opozice mi na jednání potvrdila, že projekt nových jaderných zdrojů plně podporuje a že jsou připraveni rozvíjet obchodní a kulturní vztahy mezi Českem a Jižní Koreou.“ řekl Vlček.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ovšem ČEZ měl podle rozhodnutí vlády s Korejci jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně.
