Jak hodnotí podnikatelé práci vlády?
Promarnila příležitost udělat zásadní změny – měla k tomu čas, mandát a i slušné ekonomické klima. Nedopadlo to úplně špatně pro střední a velké firmy – požadovali jsme exportní, inovační, investiční, výzkumné podpory. Naopak vůbec to nedopadlo u živnostníků. Projevilo se, že vláda nerozumí živnostníkům, nechápe jejich ekonomickou a sociální roli ve společnosti. To se týká i předchozích vlád.
Co se vyloženě nepovedlo?
Nejslabším místem je trh práce. Vláda sice měla dobře nabito díky nízké nezaměstnanosti, ale nedokázala vůbec reagovat na aktuální potřebu podnikatelů. Prokazatelně na trhu chybí už 200 tisíc lidí, trh pracovníků z Ukrajiny se uvolňuje nesmírně pomalu. Nepochopitelně se rozjela hra o změny v zákoníku práce – ministerstvo práce s odbory šlo nad rámec dohod s podnikateli. Byly tam úsměvné věci typu stres v práci a démonizovaná práce z domova, ale i zásadnější jako delší dovolená nebo nemožnost přesunout pracovníka na jiný útvar. To, že novela zákoníku práce spadla pod stůl, je pro podnikatele relativně dobrá zpráva. Navíc tahle vláda zaměstnala dalších 35 tisíc úředníků.
Snížila se byrokracie?
Daří se sjednocovat datum účinnosti legislativních změn – skoro 70 procent změn se podařilo zkoncentrovat do dvou dní v roce. Elektronická komunikace s veřejnou správou, která by mohla vést ke snížení administrativy, se zavádí tak nešťastně, že vyplňování on-line formulářů práci čas nešetří – jen to místo s tužkou a papírem v ruce děláte na počítači. Elektronické platformy jednotlivých úřadů spolu nekomunikují, data se nesdílejí, elektronizace je jak za krále Klacka.
Chodí po zavedení EET nebo kontrolního hlášení méně kontrol k poctivým podnikatelům?
Na to je brzy hodnotit. Ministerstvo financí najelo na vyšší výběr daní, tvrdší opatření například i co se týká zajišťovacích příkazů. První fáze zavádění kontrolního hlášení nedopadla dobře – až do března byly nastavené neúměrné sankce. EET zatěžuje podnikatele především v tom, že to musejí používat.
Vaše asociace podpořila zavedení EET. Stále podpora platí?
Myslím si, že je to nástroj 21. století a dřív nebo později by stejně bylo zavedené. Je správné, že je to on-line a ne formou registračních pokladen. Problém ale máme s několika věcmi: nestanovila se hranice minimálního obratu, do které by EET nemuseli podnikatelé mít – chtěli jsme zhruba půl milionu korun ročně jako v Rakousku. A myslím si, že zavádět účtenkovou loterii měsíc před volbami není správné, měla o ní rozhodnout příští vláda. Její osud je nejistý.
Jeden slib vláda dodržela – nezvedla daně...
To ano. A snížila DPH na nealko a na jídlo v hospodách, také se rozšířil režim daňových paušálů (možnost domluvit si s finančákem daň dopředu, pozn. red.). Začal se připravovat nový daňový zákon – v konturách nevypadá špatně. Na druhou stranu se omezily výdajové paušály pro živnostníky – strop je jeden milion korun. Na živnostníky to zkrátka dopadlo nejhůř.
Co by si podnikatelé přáli od příští vlády?
Zákoník práce by měl být postavený jak na dobu růstu, tak na dobu krize, a měl by být pružnější – uvítali bychom větší volnost pro zaměstnavatele při rozvazování pracovních poměrů. V době krize by firmy měly mít možnost rozhodovat, kdo bude na jakém místě pracovat, a přesouvat je na jiné pozice. Dnes to nesmějí udělat bez souhlasu dotyčného.
Zmínil jste, že nejhůř dopadli živnostníci. Proč?
Když byl někdo před 20 lety živnostník a otevřel si obchod, tak byl král okresu a opravdu vydělával. Před deseti lety už to nebyl žádný velký byznys a dnes je to přežívání. Trh je jiný, jsou tu velké nadnárodní korporace. Dnes jsou OSVČ úplně jiná skupina podnikatelů – ti, kteří vydělávali, si podnikání převedli na s.r.o. Optimalizace přes výdajové paušály je nesmysl, elegantnější je optimalizace přes firmu, ta navíc ručí jen základním kapitálem, ne střechou nad hlavou. Živnostníci dnes zajišťují obslužnost venkova – řemeslníci, drobné služby, hospůdky, koloniály... Pro ně by se měl daňový režim brutálně zjednodušit, například aby do určitého obratu zaplatili jen paušální poplatek.
