Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Pro Čechy je vodní doprava divná, kanál má ale potenciál, říká Sechter

Rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe za 15 miliard korun strhlo lavinu odmítavých reakcí z řady ekologů a odborné veřejnosti.Podle náměstka ministra dopravy Jana Sechtera má však tento projekt v české společnosti silnou podporu. Jen není tak mediálně silná, jako je tomu v ­případě odpůrců.

Náměstek ministra dopravy Jan Sechter. (10. října 2020) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Čekal jste, že schválení přípravy úseku splavňujícího Odru na Ostravsko způsobí tak silnou řadu odmítavých reakcí?

Upřímně nás takový rozruch překvapil. Přitom se zase tolik nestalo. Kanál Dunaj–Odra–Labe (DOL) bude muset projít standardním procesem. Tedy v první řadě posuzováním jeho vlivu na životní prostředí (EIA), kdy budeme muset vypořádat všechny výtky ekologů.

Například v Polsku je postoj lidí oproti české veřejnosti zcela opačný. Slezsko je ekonomicky silné vojvodství, jehož HDP v uplynulých letech roste dvojcifernými tempy. Transformaci průmyslu zvládli, aniž by lidé ztratili práci. Překotně se tam usídlili zahraniční investoři a nahradili starý průmysl. Svůj podíl v tom má i Glivický kanál, po kterém se vozí, přestože je nedokončený, milion tun zboží ročně. Především uhlí nebo železný šrot. Poláci tak vidí, že každá tuna, která se místo kamionů poveze lodí, dokáže významně zlepšit životní prostředí. Tento pohled u nás zatím není.

Polská strana je ke splavňování českých řek nejvstřícnější. Co ale k plánu říkají ostatní sousedé, jichž se projekt rovněž výrazně dotkne?
To se dostáváme už do složitějších mezinárodních otázek. Protože Polsko velmi silně podporuje svoje baltické přístavy a například jednu dobu dokázal přístav Štětín převzít desetinu objemu zboží, které by jinak do Česka směřovalo přes německý Hamburk. Německé přístavy silně lobují proti snahám splavňovat polské řeky. Snaží se je přesvědčit, že to nemusí dělat a že zboží může nadále proudit přes Hamburk. Nebo jim například doporučují splavnit trasu přes Sprévu do Labe, tedy opět napojení do Hamburku. Je to zkrátka zájmová hra.

Kdo je Jan Sechter

Kromě oblasti mezinárodních vztahů řídí oblasti vodní, železniční a letecké dopravy včetně českých aktivit v kosmu. Má zkušenosti z diplomacie. Působil jako velvyslanec v Polsku, Rakousku a jako stálý zástupce ČR v Německu. Kromě prosazování myšlenky propojení Černého, Severního a Baltského moře vyjednává s Německem o výstavbě krušnohorského železničního tunelu. Vysvětluje také rakouským partnerům, proč Česku trvá dostavět dálniční tahy k hranicím.

Nebojíte se tedy toho, že přesně to samé budou dělat i u nás? Už teď mají velký vliv na zadrhnuté projednávání EIA u jezu v Děčíně. Nebudou tedy chtít zablokovat i mnohem ambicióznější snahu pozvednout vodní cestu na Labi o řadu kategorií?
Všichni v Evropské unii jsme partneři a přátelé. S Polskem jsme zahájili jednání o společném postupu, abychom Odru dostali do sítě transevropských dopravních tepen Ten-T a mohli tak na ni čerpat evropské peníze. Nechceme, aby někdo ovlivňoval, co tady budeme, nebo nebudeme budovat.

Všichni tušíme, že se tento souboj odehraje v EU. Je to jako s jadernou energetikou. Nikdo vám nezakáže stavět nové bloky, ale mohou vám výstavbu uměle prodražovat požadavky na stále nová opatření. Země, které samy jádro nemají, tak navrhují stále další a další postfukušimská opatření. Na to jsme ale připraveni.

Ani v současnosti není možné na vodní cesty čerpat peníze z největšího balíku evropských dotací – z Operačního programu doprava...
To je ale i naše politika. I v Česku panuje názor, že železnice je a priori dobrá a voda je taková divná. Má nádech archaismu, překonaného způsobu dopravy. Přitom v západní Evropě nikdo nediskutuje o tom, pokud se má modernizovat přístav v Hamburku nebo v nizozemském Rotterdamu.

Vodní cesty ale nejsou v Česku vyloučené ze všech fondů, například z fondu Connecting Europe Facility (CEF), nicméně kvalifikace je těžká. Voda má v tomto handicap – zkrátka musí přesvědčovat víc. Proto je v poslední době například tak aktivní předseda Asociace DOL Jan Skalický.

Vláda schválila první přípravy kanálu Dunaj-Odra u hranic s Polskem

Pan Skalický uvádí, že na výstavbu DOL budeme moci čerpat až 85 procent peněz z evropských dotací. Teď vodní doprava na takovéto příspěvky ani zdaleka nedosáhne. Pokud se bude stavět po roce 2030, není jistota, že vůbec budou nějaké peníze na investice na betonovou infrastrukturu. Kde se toto číslo vzalo?
Můžeme uvést příklad modernizace Hořínského kanálu na Mělnicku. Je to samo sebou nesrovnatelně menší projekt. Ředitelství vodních cest tam připravilo modernizaci kanálu, vyčistilo břehy, jsou tam plánované přístavy a možnosti rekreace a hlavně si napsali do projektu zvedací mosty a rekonstrukci sto let starého hořínského zdymadla. Celé to použili pro financování z CEF, protože vltavská a labská cesta patří mezi evropské dopravní tepny, a uspěli.

Byl to největší projekt na vodě, který byl z programu CEF podpořený ve střední Evropě. Část z dotace nakonec Evropská komise neuznala, to se týkalo části zmiňovaných zdvihacích mostů. Ty tedy musí být proplaceny z národních peněz. Téměř padesátiprocentní dotaci jsme dostali na výstavbu úvazišť pod zdýmací komorou na pražské Štvanici. 85 procent je asi cíl ideální.

A jak se k projektu DOL staví Slovensko a Rakousko?
Slovensko je příklad státu, který si už před deseti lety svůj Váh prosadil do TEN – T a spolufinancují si veškeré plavební stupně z EU. Jejich vážská cesta má pro ně význam, i když nemá propojení na sever. Oni naši snahu sledují, ale tuší různá omezení, která řeka Morava, přes kterou DOL směrem k jejich území vede, zkrátka má.

Rakousko, pokud vím, bývalo velkým odpůrcem tohoto projektu. Změnilo se v tomto ohledu něco?
Rakousko má vlastní dunajskou plavbu a moje úloha v Rakousku byla zjistit, zda je tento náš projekt pro ně schůdný, respektive, zda je vůbec možné se s nimi o tom bavit. Tam, kde by měl kanál ústit, mají národní park Donau-Auen, a s ním je svázáno silné ekologické hnutí.

Z dopravního hlediska pro ně náš projekt není přijatelný. Kvůli zkušenostmi s velkou vodou ale může vést cesta přes schopnost plánované stavby snižovat důsledky povodní. Zkrátka Rakušané řekli, že pokud něco má smysl do diskuse, tak jsou to tyto vodohospodářské vlivy.

Megalomanský projekt, který zničí krajinu, kritizují vědci „Zemanův“ kanál

Je možné toto rakouské chráněné území nějak obejít, nebo se dá očekávat, že odpor vůči stavbě nějakým způsobem poleví?
Za současných podmínek to zřejmě nejde. Ale pokud by kolem řeky Moravy, tak jak je to plánováno i na Odře, vznikl nějaký laterální kanál, který by dokázal odvést povodňovou vodu, věřím, že je možné o­ tom s racionálním Rakouskem jednat. Tedy že to není jen dopravní cesta pro byznys, protože to je pro ně naprosto neprůchodné, ale něco, co může pomoci zvládat povodně, nebo naopak katastrofální sucha z předchozích let.

Vy jste uváděli, že výstup z posuzování vlivu DOL na životní prostředí chcete mít hotový v ­roce 2023. Mnohem menší projekt na výstavbu jezu na Labi v ­Děčíně je v tomto procesu zablokovaný už přes deset let. Není to příliš optimistické?
Labe vede skrz území Natura 2000.

Ale i ta moravská část projektu bude narážet na celou řadu chráněných území...
Jedna varianta, ke které vše začíná směřovat, to nejcitlivější místo těsně míjí. Konkrétně jde o takzvanou západní variantu. Bude to sice složité, ale jsme přesvědčení, že EIA má mít začátek a konec.

Smíříte se s výsledkem, že třeba tu EIA na to nakonec nedostanete?
Území chráněné jako Natura, tvoří zhruba 14 procent rozlohy České republiky. Skoro každý dopravní projekt se s tímto musí vypořádat. Na druhou stranu to nejsou národní parky, protože těmi opravdu nemůžete vést dálnici. Může se stát, že přes Naturu stavět moci nebudeme, ale říct to takto dopředu, jak to nyní udělali například akademici z ostravské univerzity, to zkrátka není správný přístup.

  • Nejčtenější

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...

Veterináři varují před sýry z Lidlu, mohou obsahovat bakterie z fekálií

Veterináři varují před dvěma druhy sýrů, které prodával řetězec Lidl. Jde o brie od francouzského výrobce, který...

Babiš předložil konec superhrubé mzdy. Budou dvě sazby, bohaté zdaní víc

Premiér Andrej Babiš předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům...

Ekonomika USA trhá rekordy. Čeká ji nejspíš nejrychlejší růst v historii

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí vykázala podle prvního rychlého odhadu rekordní vzestup. Hrubý domácí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Druhá vlna smetla kurz koruny, hrozí zdražení vánočních dárků a paliv

Česká koruna v posledních dnech oslabila. Důvodem jsou obavy ze zhoršující se epidemiologické situace a to jak v Česku,...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

Česká ekonomika se zvedla z jarní propasti, druhá vlna ji však srazí zpátky

Česká ekonomika se dokázala poměrně rychle oklepat z dopadů jarních karanténních opatření. Oproti druhému čtvrtletí...

Z kokpitu za volant kamionu. Čeští piloti si hledají novou práci

Za profesionální výcvik dali víc než milion korun Teď čeští piloti a pilotky pracují pro aerolinky na třetinový úvazek,...

České veřejné finance by měly v EU patřit k těm lepším, vyplývá z odhadů

České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá...

Plošný odklad splátek nebude. Banky to budou řešit s klienty individuálně

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pátečním jednání s bankami a dalšími poskytovateli úvěrů nenavrhne...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Čich ztrácejí při covidu často mladí a bezpříznakoví. Jak ho získat zpět?

Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Objevuje se více než na jaře, a to hlavně u...

PRVNÍ DOJMY: Budu se vdávat, wow! Svatba na první pohled vědecky slzí

Pamětnická komedie Hodíme se k sobě, miláčku...? má pokračování. Tváří se světácky a smrtelně vážně, protože ideální...