„K 1. 1. 2018 zaniklo ze zákona členství těm, kteří nezvýšili základní členský vklad tak, aby bylo naplněno pravidlo desetinásobku,“ říká tajemnice Asociace družstevních záložen Irena Žoudlíková. Novinkou účinnou od Nového roku je totiž spoluodpovědnost za případný neúspěch záložny do výše deseti procent vkladu.
Předtím byl minimální povinný členský podíl klidně jen jedna koruna a klienti mohli očekávat, že v případě krachu dostanou stejně jako v bance veškeré vklady včetně úroků až do výše 100 tisíc eur zpátky z pojistného fondu.
Kampelička je totiž něco jiného než banka – z principu může půjčovat jen svým členům. A ti by se zase navzájem měli hlídat, aby se půjčovalo jen těm, kdo úvěr pravděpodobně splatí.
Jenže tomu tak nebylo. Kampeličky fungovaly jako vějička pro úrokové turisty, které vůbec nezajímalo, jakými transakcemi se na vysoké úroky vydělává a kdo to všechno řídí. Říká se tomu morální hazard.
Jen v uplynulých osmi letech tak zkrachovalo pět záložen a jejich klientům se z fondu pojištění vkladů (dnes Garanční systém finančního trhu – GSFT) muselo vyplatit 16,7 miliardy korun. Do fondu přitom přispívají všechny banky a kampeličky, a kdyby v něm na odškodnění nebylo dost peněz, musí ho doplnit stát z peněz všech daňových poplatníků.
Tunelování kampeliček
Co se v některých zkrachovalých družstevních záložnách dělo, lze názorně ilustrovat na případu zatím posledního zkrachovalého spořitelního družstva WPB Capital.
Česká národní banka nejprve předběžným opatřením v roce 2013 omezila jeho činnost a rok nato mu odebrala povolení působit jako záložna, aby ochránila peníze vkladatelů. Zjistila totiž umělé zvyšování kapitálu WPB: záložna poskytovala úvěry účelově založeným obchodním společnostem, které po několika netransparentních převodech stejné peníze vložily přes nastrčené spřízněné firmy do kampeličky coby nový členský vklad.
Odebrání licence WPB Capital byla chyba, soud zrušil rozhodnutí ČNB |
Zvýšení tak bylo jen virtuální, protože jedny peníze se vlastně započetly do kapitálu vícekrát. Stejně tak vedení rozhodovalo o tom, že nepřímo, přes účelově založené společnosti, nakoupí směnky, které z preventivních důvodů kampeličky nabývat znovu nesmějí. Ovšem čím větší kapitál, tím více úvěrů může záložna poskytovat. A o úvěrech rozhoduje management ovládaný družstevníky s největším podílem. Kruh se tak uzavírá.
Poté, co WPB z těchto důvodů přišla o licenci, neměla z čeho vkladatele vyplatit. Pojistný fond musel klientům této kampeličky nahradit pojištěné vklady ve výši téměř 2,8 miliardy korun.
Kam se peníze ze záložny poděly? Odtekly do Anglie a drží je firma se skrytými konečnými vlastníky. „Ani předběžné opatření nezabránilo lidem z vedení záložny převést úvěry (pohledávky) ve výši zhruba 2,5 miliardy korun na účelově zřízenou zahraniční společnost, což představovalo většinu majetku instituce,“ uvedla ČNB. Tři lidi z vedení záložny v této souvislosti policie nyní trestně stíhá.
Čtyři roky u soudu
Likvidátor WPB se už čtvrtým rokem snaží u soudu domoci zrušení rozhodčího nálezu, na základě kterého byly úvěrové pohledávky do zahraničí postoupeny. Potřebuje uspokojit věřitele, kterým je po výplatě odškodnění především stát (GSFT).
Na druhé straně se bývalému vedení WPB k překvapení ČNB a odborné veřejnosti, podařilo letos v červnu u Městského soudu v Praze dosáhnout rozsudku, který ruší staré rozhodnutí ČNB o odejmutí licence.
ČNB podala minulý týden proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a na správnosti svého rozhodnutí trvá. Pokud by neuspěla, oslabí to její autoritu na finančním trhu a pravděpodobně také otevře cestu bývalému vedení záložny k vymáhání škody za neoprávněné odejmutí licence.
Aktiva všech desíti (v době největší slávy v roce 1999 jich bylo 127) přeživších kampeliček dnes dohromady tvoří jen čtvrt procenta celého finančního trhu v Česku.
A jejich důležitost se bude dál snižovat – největší ze záložen, Moravský peněžní ústav, se podle pravidel bude muset přeměnit na banku anebo snížit svoje aktiva pod zákonem nastavený strop pět miliard korun. Jako první musela tento proces v roce 2016 podstoupit záložna a dnes banka Creditas, což způsobilo pokles členů záložen o 20 tisíc. K přelomové hranici se blíží také záložna Artesa.
| Kampelička | Počet členů v roce 2017 | Počet členů v roce 2016 | Aktiva |
|---|---|---|---|
| Moravský peněžní ústav | 10 001 | 11 930* | 10,015 |
| Artesa, spořitelní družstvo | 4 693 | 4 195 | 4,721 |
| NEY spořitelní družstvo | 2 605 | 1 883 | 2,549 |
| Citfin spořitelní družstvo | 6 057 | 5 636 | 2,179 |
| Československé úvěrní družstvo | 4 658 | 5 161 | 1,909 |
| Peněžní dům, spořitelní družstvo | 2 198 | 2 349 | 0,882 |
| Podnikatelská družstevní záložna | 125 | 124 | 0,358 |
| Družstevní záložna PSD | 420 | 417 | 0,187 |
| České spořitelní družstvo | 47 | 51 | 0,0459 |
| Družstevní záložna Kredit | 46 | 204 | 0,040 |
Pramen: výroční zprávy, * údaje za rok 2015
