Úředníci ministerstva financí připravují varianty návrhů, jak získat více peněz na daních. Jednoznačným favoritem je právě zvýšení DPH - kompromis by mohl být 19 procent na všechno. Navrhují si ale posvítit také na živnostníky, vysokopříjmové skupiny či na prodej nemovitostí.
Se svými nápady proti deficitu přišla Národní ekonomická rada vlády (NERV) a další nyní vznikají také na ministerstvu. Sjednocení DPH na 19 procentech od poloviny letošního roku je hned první na seznamu, který interně připravují ministerští úředníci. Návrh by znamenal mírné snížení daně z dnešních 20 procent na většinu zboží a služeb a současně podstatné zvýšení z čerstvých 14 procent na potraviny, léky, teplo či dopravu.
Přehled návrhů na změnySjednocení sazby DPH na 19 % od poloviny roku 2012 - za pololetí by přineslo kolem 25 mld. Kč. Zároveň by však lidi vyhnalo nakupovat potraviny do příhraničí a stát by musel vyplatit dávky více lidem, kteří zchudnou. Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí ze 3 na 5 procent, s platností co nejdřív. Zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob z 15 na 16 procent. Vyšší zdanění bohatých - další dvě pásma u daně z příjmu. Zrušení zaměstnaneckého paušálu (sleva na dani z příjmu 3 000 Kč ročně plánovaná od roku 2015) Živnostníci zaplatí vyšší daně z příjmu - snížení výdajových paušálů pro OSVČ z dnešních 40 až 80 procent na 25 a 50 procent. Daňová sleva na děti pouze pro lidi s trvalým bydlištěm v Česku a v EU, Norsku a Švýcarsku. Stovky tisíc cizinců ze třetích zemí by na ně ztratily nárok. Silniční daň - platí ji podnikatelé ročně, vymýtit slevy, výjimky, zvýhodněný režim. Energetické daně - zavést novou uhlíkovou daň na uhlí a topné oleje, později na pohonné hmoty a plyn. Daň z finančních transakcí podle ministra financí nepřichází v úvahu. |
Má to však svá úskalí. Jak varují ministerští ekonomové, zvýšení sazby by posílilo přeshraniční nákupy, zejména potravin, protože v okolních státech je sazba na potraviny nižší než u nás. V Polsku pět procent, v Německu sedm, v Rakousku a na Slovensku deset procent.
Zvýšení daně by přineslo zhruba padesát miliard korun ročně, tedy 25 miliard za druhé pololetí letošního roku. To je přesně polovina částky, kterou bude vláda zřejmě letos potřebovat navíc. "Příjmy do rozpočtu budou pravděpodobně o 30 až 50 miliard korun nižší oproti schválenému rozpočtu," přiblížil Kalousek scénář, kterému prý věří nejvíc.
DPH patří k nepřímým daním, jejichž navýšení by se dalo technicky uskutečnit už letos a současně by ještě letos přineslo kýžený výnos.
Ministr Kalousek by si podle svých slov přál pokrýt výpadek výhradně snížením výdajů rozpočtu. "Za politickou realitu nicméně považuji v nejlepším případě dva ku jedné ve prospěch snižování výdajů," konstatoval.
Přesnější představu o úsporách zatím tají. Obecně mluví o úspornějším provozu státu, snižování státních platů a změně valorizačních schémat. To by se nicméně projevilo až v příštím roce. "Nemyslíme si, že se jedná o jednoletou cyklickou záležitost. Hovoříme o poměrně dlouholeté, vleklé krizi a musíme uvažovat několik let dopředu," hájil zpřísnění navyšování důchodů a některých dávek ministr.
K reálným změnám, které by ovlivnily příjmy ještě v letošním roce, by podle informací MF DNES mohlo kromě DPH patřit ještě zvýšení daně z převodu nemovitostí ze tří na pět procent.
Na posledním místě uvádějí úředníci daň z finančních transakcí, která by při střízlivém nastavení mohla do rozpočtu přinést jednotky miliard. Kalousek ji jednoznačně odmítá. "Považuji ji za jednu z nejhloupějších a nejškodlivějších daní a rozhodně ji do opatření proti deficitu nezařadím," uvedl ministr. Podle něj snižuje konkurenceschopnost země a odnese ji nakonec spotřebitel.
Další protideficitní daňové změny v podání úředníků jdou proti loni schválené daňové reformě.
Je mezi nimi zavedení dalších dvou pásem daně z příjmů osob, snížení výdajových paušálů pro živnostníky, které Kalousek opakovaně kritizuje jako neúnosné, či zrušení Kalouskova zaměstnaneckého paušálu.
Na slevu na dítě by měli nárok pouze lidé s trvalým bydlištěm v členských zemích EU a EHS. Nikoliv třeba na Ukrajině či ve Vietnamu. Sazba daně z příjmů osob by se mohla ještě před startem reformy zvednout z 15 na 16 procent. Aktuálně ministerští úředníci už pracují na zavedení uhlíkové daně z uhlí a topných olejů. Do budoucna by tato daň mohla být zavedena i na pohonné hmoty či plyn.
