Vláda totiž počítá s tím, že by každý člověk dostával pravidelně výpis s částkou, kolik už do důchodového systému přispěl a jak velký by mohl být jeho důchod.
„Nebude to samozřejmě hned, ale zhruba tak v roce 2003 či 2004,“ vysvětluje ředitel odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce Jiří Král.
Nedostatek peněz a prohlubující se schodky v důchodovém systému však tento zákon neřeší. Vláda i nadále hodlá zachovat průběžný systém financování důchodů - letos vybrané peníze na sociálním pojištění jsou také letos utraceny za penze a nemocenské dávky.
Předloni v tomto systému chybělo 11 miliard korun, loni už to bylo skoro 20 miliard. „Samotný vznik sociální pojišťovny nebude mít na výši deficitu veřejných rozpočtů vliv, pokud nebudou nově nastaveny parametry, jimiž se sociální pojišťovna naplňuje, například sazby pojistného,“ připustil před časem i ministr financí Pavel Mertlík.
Právě zachování průběžného systému financování i fakt, že případné chybějící peníze v sociální pojišťovně uhradí nakonec zase státní rozpočet, nejvíce kritizují pravicoví politici. Požadují, aby alespoň část důchodu konkrétního člověka byla placena z peněz, jež si sám povinně uspořil. To však vláda odmítá jako nesolidární.
Jedinou změnou ve financování, kterou zákon o sociální pojišťovně přináší, a která by mohla vnést do důchodového systému více peněz, je placení pojistného za studenty či ženy na mateřské dovolené. Zatímco nyní jsou tito lidé automaticky pojištěni, aniž za ně kdokoli platí, do nové sociální pojišťovny by za ně musel platit stát.
Pojišťovně, která bude důchody z vybraného pojistného vyplácet, by mělo ulevit i to, že určitou minimální část penze by jí na každého důchodce platil stát přímo z rozpočtu.
„Z hlediska celých veřejných financí by to sice neznamenalo žádnou změnu, protože tyto peníze budou zase chybět v rozpočtu, ale sama sociální pojišťovna by díky tomu nemusela být v deficitu,“ říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
