Česko se v rozdělování veřejných peněz přes veřejné zakázky loni vrátilo o několik let do temných časů, kdy o práci rozhodovaly losovačky a příliš benevolentní zákon o veřejných zakázkách.
Počet akcí, u kterých se prakticky nesoutěžilo a veřejní zadavatelé vybírali z jediné nabídky, loni dosáhl historického maxima – celkem 6 409 případů za 55 miliard korun. Jde o jednu třetinu všech loni vypsaných zakázek.
„Česko se tak v mezinárodním srovnání řadí mezi nejhorší země v EU,“ říká Jiří Skuhrovec ze společnosti EconLab, který žebříček sestavil a dlouhodobě se veřejným zakázkám u nás věnuje.
Ještě v roce 2014 patřilo podle srovnání Bruselu Česko počtem zakázek bez soutěže k průměru, za hranici se považuje podíl 20 % nesoutěžních zakázek. „Nedojde-li k obdobnému zhoršení i v dalších zemích, lze podle aktuálního výsledku očekávat umístění ČR mezi pěti nejhoršími srovnávanými zeměmi,“ tvrdí Skuhrovec.
K výraznému zhoršení přitom došlo po několika letech snižování podílu objemu zakázek bez soutěží, které přinesla takzvaná transparentní novela zákona o veřejných zakázkách Nečasovy vlády. Jenže novelu na konci roku 2013 nečekaně rozložili senátoři – zvýšili limity, od kterých se musí soutěžit podle zákona, a ještě odstranili povinnost zrušit soutěž, pokud přijde jen jedna nabídka.
Jak se (ne)soutěží:Zhruba polovina případů zakázek s jedinou nabídkou byla jednací nařízení bez uveřejnění (JŘBU). Jde o přímé zadání vybranému uchazeči. Zákon umožňuje použít tento způsob pouze výjimečně - musí jít například o technologickou výjimečnost (například licence pro software), časovou tíseň (např. odstraňování havarijního stavu), technické důvody nebo nepodání nabídky v předchozí soutěži. Samostatnou kapitolou jsou dodatečné práce, kdy se platí vysoutěženému dodavateli za změny v projektu, od loňska až do výše 30 procent ceny zakázky. |
Zakázka s jedním soutěžícím automaticky neznamená, že je „cinklá“ nebo podezřelá. V řadě případů existuje, například u výzkumných center, skutečně jediný dodavatel. „Nedochází-li u veřejné zakázky k soutěži více subjektů, výrazně roste riziko plýtvání,“ podotkl Skuhrovec.
Zakázky s jedním soutěžícím dlouhodobě kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. „Už loni jsem na to upozornil premiéra v dopise, v němž jsem shrnoval nejzávažnější zjištění NKÚ. Zakázky bez soutěže omezují konkurenční prostředí a negativně ovlivňují ekonomickou výhodnost nákupů státu,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Skuhrovec i další odborníci vidí za nárůstem především snahu o rychlé vyčerpání evropských peněz. Ta se projevuje zejména v horší přípravě projektů a následných dodatečných stavebních prací – ty tvoří více než třetinu z balíku zakázek s jediným soutěžícím.
Jde o práce na zakázce, která byla řádně vysoutěžená, ale kvůli chybám v projektu bylo ještě nutné zasmluvnit práce navíc. Jejich počet stoupl loni více než o dvě třetiny, ve finančním vyjádření na dvojnásobek. Nárůstu také pomohla další legislativní změna, podle které se legální objem víceprací navýšil z 20 na 30 procent.
I vícepráce probíhají v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU). Platí pro ně jasné předpisy, kdy je lze použít – například v dodatečných stavebních pracích v časové nouzi nebo při technologické výjimečnosti. Jenže tuzemští zadavatelé si tuto nouzi či výjimečnost často vykládají po svém.
Unie může škrtat
„Dlouhodobě zdůrazňujeme, že tento druh zadávacího řízení by se měl využívat pouze zcela výjimečně a striktně v souladu se zákonem. Jeho neoprávněné použití patří také k častým porušením zákona, která postihujeme,“ řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
Velký skok v zakázkách bez soutěže může mít ještě jiný dopad – Evropská komise může podobně jako v roce 2010 pochybovat o transparentnosti některých zakázek s evropskými dotacemi a plošně pokrátit objemy slíbených peněz.
Pro veřejné zakázky by měl od dubna letošního roku platit nový zákon. Ani u něj se však nedá čekat velké zprůhlednění. Naopak, v některých oblastech bude ještě benevolentnější než dosud.
„Podle mého názoru se s novým zákonem situace nezlepší, naopak zůstane víceméně obdobná a v případě schválení zákona s vícepracemi až do výše 50 procent bude situace ještě horší,“ míní Lucie Žilková ze společnosti Otidea.
Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které zakázky spadají, tvrdí, že nejde o problém legislativy, ale dodržování zákona. „Nelze v žádném případě předpokládat, že účast jednoho dodavatele neznamená soutěž. V minulosti zákon ukládal rušit zadávací řízení v případě jedné hodnocené nabídky, toto ustanovení se v praxi příliš neosvědčilo a bylo následně několikrát upravováno, až bylo nakonec úplně zrušeno. Návrh nového zákona tedy pravidlo rušení při jedné nabídce nezavádí,“ uvedl mluvčí úřadu Vilém Frček.
