Vinohradníci začnou navíc zanedlouho sklízet první úrodu z nových vinic. Těsně před vstupem země do Evropské unie totiž moravští i čeští vinaři vysadili několik tisíc hektarů nových vinohradů. Jejich italští kolegové budou muset naopak mnoho hektarů vinic zrušit. více ZDE
"Jedinou šancí jihomoravských vinařů, jak se prosadit proti přívalu levných stolních vín z dovozu, je zaměřit se na kvalitnější odrůdy a zpracování," míní tajemník Svazu vinařů Martin Půček. Spotřeba vína v ČR podle něj neustále stoupá a roste také poptávka po lepších přívlastkových a jakostních vínech.
Zatímco v roce 1993 se v ČR vypilo dvanáct litrů vína na osobu a rok, v loňském roce to bylo sedmnáct litrů. Evropský průměr je téměř dvojnásobný, 32 litrů na osobu a rok.
"Konkurovat levným stolním vínům ze zahraničí se dá opravdu jen těžko. Naší jedinou šancí je zaměřit se na opravdu kvalitní přívlastková a jakostní vína," řekl Půček. Vinaři a vinařské firmy by měly také zlepšit propagaci svých výrobků. Podle průzkumu Vinařského fondu sice Češi preferují domácí vína před zahraničními, mnohdy ale netuší, že krabicová vína z obchodních řetězců pocházejí z dovozu, řekl Půček.
Do karet domácím vinařům hraje i trend posledních několika let, kdy lidé v obchodech utrácejí stále víc peněz za kvalitnější potraviny. "Obchodní řetězce se proto snaží čím dál více zařazovat do své nabídky také lepší vína," popsal Půček šanci českých vinařů.
Podobně vidí budoucnost moravských vinařů také Jiří Chytil z firmy LIVI Dubňany. Podle něj je důležité se zaměřit na kvalitní vína osvědčených a tradičních odrůd, na která jsou domácí spotřebitelé zvyklí.
Domácí produkce vína stoupne ze současných 570.000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně. Čeští vinaři před vstupem do EU s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba na 18.500 hektarů a nové vinice začínají dozrávat. Na konci 90. let zaujímaly do 12.000 hektarů a loni 14.000 hektarů.
