Excesy tehdy odsoudil i nově přicházející ministr zemědělství Marek Výborný, jehož úřad nyní po zhruba čtyřech měsících chce prosadit kamery v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Změny nyní předložil dohromady se změnami veterinárního zákona do meziresortního připomínkového řízení.
Bití tyčí, elektrošoky. Ochránci natočili týrání na jatkách, ozval se i budoucí ministr |
„Jsem rád, že je v našem návrhu uvedena povinnost vybavit jatka kamerovými systémy. To pomůže zvýšit dohled nad zacházením se zvířaty. Doufám, že se tím zamezí riziku týrání zvířat před porážkou a že již nebude nutné řešit případy neetického chování, ke kterému mohlo v minulosti docházet,“ uvedl ministr.
Jako ve Španělsku či Británii
Kamery budou muset pokrývat prostor pro vykládku a přehánění zvířat, ve kterém jsou živá zvířata. ČR se tak, pokud bude návrh schválený vládou a zákonodárci, zařadí po bok Španělska nebo Velké Británie, kde podobná opatření již fungují. V rámci EU ale bylo Španělsko loni první, kdo povinné kamery zaváděl. Systémy nebudou muset mít jatka s drůbeží nebo králíky. Za nedodržení povinností bude hrozit 200tisícová pokuta.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád léta povinné kamery odmítal, nebylo podle něj v možnostech veterinářů záznamy zkontrolovat. Až letos o prázdninách situaci přehodnotil. „Zastáváme názor, že by kamerové systémy provozovala jednotlivá jatka a SVS jako dozorový orgán by měla přístup k záznamům z kamer,“ řekl tehdy pro MF DNES.
Tento názor převzalo i ministerstvo. Podle důvodové zprávy budou jatka pořizovat kamery na vlastní náklady, podle ministra jich ale naprostá většina již v nějaké podobě kamerové systémy má, zavedení systému by tak mělo být poměrně levné.
Omráčení a podříznutí do tří minut. Reportáž ze zákulisí drůbežích jatek |
„Návrh výslovně nestanoví, zda musí být součástí kamerového záznamu také zvukový záznam. Je ponecháno na rozhodnutí provozovatele podniku, zda bude kamerový záznam pořizovat včetně zvuku, nebo beze zvuku,“ dodává důvodová zpráva novely.
Záznamy z kamer budou muset podniky uchovávat měsíc. „Podle vyjádření SVS je tato doba dostatečná k tomu, aby byla provedena kontrola kamerových záznamů a vyhodnoceny zjištěné nedostatky,“ uvádí dokument. Podle Výborného je ale možné, že se v Poslanecké sněmovně ještě nutná doba uchovávání záznamů přehodnotí. „Na základě zahraničních zkušeností jsme zvolili možnost 30 dnů, ale je to pouze o technické kapacitě toho systému,“ řekl ministr MF DNES.
Aktivistům to nestačí
Tento systém ale odmítají aktivisté právě ze spolku Zvířata nejíme. „S tímto řešením nemůžeme být spokojeni. Umístění kamer bez online přenosu je za nás nedostatečné, jelikož se spotřebitelé nedozví, jakým způsobem je nakládáno se zvířaty, která konzumují. Pokud budou zaměstnanci jatek pod náhodným dozorem hrstky vytížených pracovníků veterinární správy a ne veřejnosti, neodradí je to od bití, kopání nebo jiného násilného chování, které předchází samotnému zabití,“ sdělila za spolek Michaela Vincourová.
Podle ministra je nutné, aby systém fungoval, ale zároveň jsou kontrolní možnosti veterinářů omezené. „Předpokládám, že ke kontrolám bude docházet výhradně na základě podezření nebo zjištění nedodržování zákona. Jinak by to bylo skutečně mrhání kapacitami SVS. Kdyby se měly automaticky kontrolovat všechny záznamy, to by nedávalo vůbec žádný smysl,“ dodal.
Nová jatka budou muset mít po schválení normy kamery ihned, stávající, podobně jako tomu bylo ve Španělsku, budou mít roční přechodné období.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová potom dodala, že by bylo možné ještě návrh odložit, protože se podobná legislativní úprava připravuje jako závazný předpis pro celou EU, projednávat by se měla v dalším funkčním období. „Toto téma se tedy bude znovu otvírat a dodržovaní stejných pravidel v celé EU je jistě smysluplnější než v každé zemi jiná zákonná úprava. Nicméně ochrana zvířat musí být prioritou, a pokud tento návrh zamezí špatnému zacházení se zvířaty, je to jistě cesta správným směrem,“ uzavřela.
