Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvRezlerová v Rozstřelu nešetřila ostrými větami. Česko je podle ní v postavení žen na 104. místě na světě, mzdy jsou proti produktivitě „zamrzlé“ a zákoník práce je archeologickou vykopávkou z minulého století.
Česko na chvostu, ženy mizí z trhu práce
Rezlerová odmítá jednoduché vysvětlení, že ženy berou méně jen proto, že to „někdo chce“. Problém vidí v nastavení společnosti – zejména v dlouhé rodičovské dovolené, která ženy na roky vytrhne z profesního světa.
„Vrátíte se do práce po třech nebo čtyřech letech, máte zaručenou původní odměnu – a mezitím vám utekl svět.“ Dopad je vidět i v číslech: ženy mají podle ní slabé zastoupení ve vrcholových pozicích, v politice a top managementu mluví o zhruba 13 procentech. „Před námi jsou i některé africké země,“ poznamenala personalistka.
„Pay gap“, tedy obří rozdíl mezi platy mužů a žen, je podle ní jen špička ledovce. Část žen „zmizí“ do péče o rodinu dobrovolně, část proto, že není kapacita školek, práce je daleko nebo se obtížně skládá dojíždění s režimem domácnosti. Výsledkem je nejen nižší výdělek, ale i nižší zaměstnanost a pomalejší kariérní růst.
K české mzdové realitě přidává Rezlerová ještě jednu diagnózu. Ekonomika je podle ní léta deformovaná dotacemi a levnou pracovní silou z Východu. „Hodně podnikatelských záměrů se živí z dotací. A levná pracovní síla křivila odměňování.“
AI, „pátek je nová sobota“ a zamrzlý trh
Model se podle ní vyčerpal – a firmy dnes často raději lidi „drží“, jen aby o ně nepřišly. Nábory se posunuly do režimu přetahování: agentury dělají headhunting i na středních a méně kvalifikovaných pozicích, protože „volní lidé v podstatě nejsou“.
Současně ale podle ní přichází dva nové fenomény. Generace Z, která si umí říct o podmínky i smysl práce, a masivní nástup AI. Repetitivní úkony mizí, korporace se transformují a kanceláře se vyprazdňují. „V pátek je nová sobota,“ glosovala. Čtyřdenní pracovní týden podle ní není sci-fi, spíš blízká budoucnost. „Odhaduji jeho zavedení do deseti let.“
Personalista: Čtyřdenní pracovní týden přijde. Pro mladé není práce prioritou |
Jenže stát není zejména na nástup AI připravený. „Český zákoník práce je z velké části ze šedesátých let,“ varuje. A do toho přidává třaskavou tezi o zabetonovaném trhu. „My potřebujeme vyšší nezaměstnanost, protože trh se nehýbe.“
Důvod je podle ní pragmatický – změna práce obvykle znamená růst mzdy. Kdo má čas vybírat, může si podle ní při přechodu polepšit o 8 až 12 procent. Ale lidé v konzervativním českém prostředí práci nemění a proto často nedostávají přidáno.
Český trh narazí do zdi
Rezlerová zároveň upozornila na nepsanou diskriminaci lidí nad padesát let. „Když tito lidí chtějí změnit práci, budou primárně diskvalifikováni věkem,“ řekla. Přitom demografie tlačí opačným směrem. Ročně odchází do důchodu desítky tisíc lidí a mladších ročníků je podstatně méně.
Změnit se budou muset i představy o tom, kdo je „ideální kandidát“. Největší poptávka je podle ní dál po technicích, inženýrech a lidech ve stavebnictví, zatímco u IT už platí, že nejvíc ohrožení jsou ajťáci na juniorních pozicích.
Bez programů pro lidi 55+, bez částečných úvazků a lepšího využití zkušených pracovníků v důchodovém věku podle Rezlerové český trh práce za pár let „narazí do zdi“.
Jak si vedou v pracovněprávních vztazích české odbory? Udržují mezinárodní korporace nízkými platy v ČR umělou nerovnost mezi Východem a Západem? A jak moc změní AI trh práce? I o tom hovořila Jaroslava Rezlerová v Rozstřelu.
