Tzv. konvergenční program, který Česko odevzdává pravidelně každý rok, bude navazovat na loňský Janotův balíček, prodlouží platnost vyšších daní a pokusí se najít vatu ve výdajích na státní správu. Ministrův recept na cestu z krize obsáhne doporučení z vládního plánu Východiska z krize, ale přidá k nim i další nápady, kde vzít peníze.
"Sáhnout by se dalo na podporu bydlení – má smysl podporovat hypotéky a ještě k tomu stavební spoření?" ptá se Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a bývalý člen NERV.
Vláda zřejmě ponechá zvýšenou DPH, dvojnásobné daně z nemovitostí i vyšší spotřební daně. K tomu navrhne zavést druhé daňové pásmo ve výši 25 procent pro část příjmů, která převyšuje 142 tisíc korun měsíčně, tedy strop na pojistné. Dosud se z této částky platí daň 15 procent.
Schodek Česko sníží. Když politici dovolí
Janota počítal s tím, že každoročně v letech 2011 a 2013 sníží deficit o 40 miliard korun. Možností, kde škrtat, aniž by naruby obrátil systém státní správy, prosadil důchodovou reformu a zpřísnil systém nároků na dávky, příliš nemá. Reálný prostor pro úspory mu zůstal například na snižování platů státních zaměstnanců či snižování některých dávek, jako je porodné nebo rodičovský příspěvek, o což se neúspěšně pokusil prvním balíčkem.
"55 procent obyvatel včetně dětí a důchodců je zcela nebo částečně závislých na sociálních dávkách. To je enormně velké číslo," myslí si Zahradník. Problém podle něj není v tom, že by dávky byly závratně vysoké, ale že jsou na ně lidé zvyklí a nejsou motivováni se postarat sami o sebe.
Na konci dokumentu, se kterým Česko předstoupí před Komisi, pak bude smutné varování, že plány na snížení schodku se uskuteční pouze pokud to politici po volbách umožní.
To, že se Česko dostalo mezi země, které Unie kvůli vysokému schodku kárá, a musí ukázat, že umí sekat dobrotu, má zčásti na svědomí krize a zčásti minulé vlády. Pár měsíců před volbami se přitom snaží největší parlamentní strany svalit vinu jedna na druhou. Sociální demokraté tvrdí, že pravice "zadlužovala zemi" a dokumentuje to rekordním deficitem státního rozpočtu v loňském krizovém roce.
Kdo za to může?
"Zavedení rovné daně, příliš nízko nastavené stropy na odvody a snížení daně z příjmů firem připravilo rozpočet o několik desítek miliard korun," argumentuje v předvolebních materiálech ČSSD Bohuslav Sobotka. Jak by nesnížené daně vybral v době, kdy firmy začínaly zabředávat do ztráty a lidé přicházet o práci, neuvádí.
"ČSSD zadlužovala zemi v průběhu celosvětové konjunktury," upozorňuje ODS. Podle ní by si stát v době, kdy se mu daří, měl odkládat peníze stranou na horší časy.
Kdyby se ČSSD podařilo prosadit například automatické navyšování dávek v závislosti na průměrné mzdě (2006) a další pravidelné výdaje, byl by v době krize deficit ještě o třetinu vyšší než za Topolánkovy a Fischerovy vlády.
Faktem však zůstává, že ať ekonomika roste nebo uvadá, Česko utratí z rozpočtu více, než do něj vybere. Ačkoliv dnes ODS a ČSSD mluví hlasitě o větší účelnosti při utrácení peněz, spoléhat na ni nelze. Jistějším příjmem je zvýšení daní, úsporou pak osekání některých zákonných výdajů.
