Podle Janoty je zatím Česko schopné shánět na finančních trzích peníze na důchody, platy či investice. To by se ale mohlo zkomplikovat, pokud se země bude dál rychle zadlužovat.
"Kdybychom pokračovali v deficitech okolo pěti šesti procent, stačí, abychom takto pokračovali dva tři roky, a kredibilita (důvěryhodnost) České republiky na finančních trzích bude vyloženě negativně ovlivněna," dodal.
Podle něj země musí přijmout opatření, která přehodnotí ekonomickou sílu Česka a jeho rozpočtové možnosti. Zůstane to ale zřejmě až na příští vládu. Podle Janoty nyní pro takové změny není v Česku politická vůle.
O tom se ministr přesvědčil na vlastní kůži při hlasování o rozpočtu na letošní rok, kdy ČSSD rozcupovala jeho snahu o úspory. - čtěte Rozpočet prošel, vyhrála ČSSD
Česko nepostihly krachy bank, přesto má obří deficit
Varoval také, že situace kolem českých veřejných financí se nesetká s kladnou odezvou v EU. Praha již brzy Bruselu předá svůj konvergenční program, v němž nastiňuje plány na přijetí eura.
"Náš problém tkví v obrovském strukturálním deficitu, který já odhaduji na 100 miliard korun," uvedl Janota.
Ministr také upozornil, že i kdyby nyní nebyla krize, při nastavení české legislativy nelze sestavit lepší rozpočet. Poznamenal také, že proti některým jiným zemím EU, které se také potýkají s nadměrnými deficity, je Česko v jiné situaci. Na rozdíl od nich totiž nemuselo půjčovat zasaženému finančnímu sektoru.
"My jsme nic nesanovali. Žádný bankovní sektor. Ani korunu a přesto jsme na takové úrovni. Náš problém je z velké části strukturální a my ho budeme muset řešit," poznamenal Janota.
Problémy ČR ale nejsou takové, jaké má nyní Řecko, podotkl ministr. Právě to bylo dnes jedním z hlavních témat jednání ministrů. Ti rozebírali hlavně to, jakým způsobem Atény posílaly do Bruselu nejrůznější statistiky. Podle ministrů byly informace zkreslené. Řekové tak musejí co nejrychleji přistoupit k potřebným reformám, které to do budoucna změní.
