Česká ekonomika se v posledních letech vymanila z hospodářské recese a statistiky od růstu HDP po rekordně nízkou nezaměstnanost hovoří o slušné kondici. Přesto si však tuzemský spotřebitel ani zdaleka nemůže dovolit tolik, co jeho západní soused.
Před druhou světovou válkou byla česká ekonomika - na rozdíl třeba od Polska či Slovenska - velmi rozvinutá. A i po ní byla naše životní úroveň vyšší než v Německu či Rakousku. Německo i Rakousko ale začaly rychle dohánět Spojené státy, což se Česku nepodařilo.
„Do určité míry za to mohou vlády, které nedokázaly tempo růstu dostat na vyšší úroveň. Zažili jsme dvě recese, které se vyskytly jen u nás, nikoliv v sousedních zemích. Kdyby k nim nedošlo, mohla být naše životní úroveň o 20 či 25 procent vyšší. Obě recese přitom přivodila vnitřní hospodářská politika,“ řekl Švejnar.
Nečasova vláda vyvolala nejistoty
Zatímco česká ekonomika koncem devadesátých let zbrzdila v důsledku privatizace, za recesí v letech 2012 a 2013 stojí především tehdejší vláda.
„Lidé přestali utrácet a podniky odkládaly investice. „Mimo jiné to byl odraz nejistoty, kterou vyvolala vládní politika – nejasnosti kolem směřování důchodové reformy či sazeb daní,“ míní Švejnar, který působí jako profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Součástí problému jsou podle něj ale i tuzemské firmy, které nedostatečně zvyšovaly mzdy, a zaspaly i odborářské organizace, které se dostatečně nezasloužily o růst českých mezd. Přitom se nedá hovořit o tom, že by produktivita práce v Česku byla výrazně nižší než v sousedním Německu, jak se mnohdy připomíná.
„Najdeme podniky, kde je produktivita nízká. Je to často způsobeno zastaralými stroji či nedostatečnými pracovními i manažerskými podmínkami. Ve většině podniků je však produktivita srovnatelná s Německem,“ míní Švejnar.
Zakladatel institutu CERGE-EI však nesouhlasí s tím, že by problémem byla čistě struktura českého průmyslu, který na trh dodává méně sofistikovaných výrobků. „Jde i o to, jaké platy nasadí vláda ve veřejném sektoru. Mzdy v soukromé sféře se od toho do určité míry odvíjejí. A nadnárodní firmy většinou platí o 15 až 20 procent víc než místní firmy. To je všude na světě podobné,“ uvedl.
Čeští politici by podle Švejnara měli zaujmout dlouhodobější strategii, kterou zatím strany nebyly schopny uskutečnit. Rozdrobenost na politické scéně se pak přenáší i do hospodářské politiky.
Příkladem za všechny je penzijní reforma, která v Česku nebyla dostatečně promyšlená. „Penzijní reforma musí být přijata, tak aby se systém desítky let neměnil. U nás byla spousta komisí, ať už vládly pravicové, nebo levicové strany. Pak se zavedl druhý pilíř a za chvíli byl zrušen,“ kritizoval v úterním Rozstřelu postup českých vlád Jan Švejnar.
Celý záznam Rozstřelu s ekonomem Janem Švejnarem:
