Nedělejte si děti, pokud se jim nedokážete plně věnovat.

Je to zodpovědnost a odříkání.

Toho je ale málokdo schopen. Většina lidí kráčí to snadnou cestou a ve svojí mysli si to sami před sebou omlouvají a zdůvodňují.

Super článek, střízlivý a realistický pohled na věc, rozumné středové názory. Faktem a relaitou je, že mladá žena prostě většinou rodinu chce, no zároveň jí ale nehodlá obětovat 130% svého života, sil a platit za ní doživotní chudobou. Zároveň mladí muži už většinou nechtějí být jen peněženky a víkendoví hlídači vlastních dětí .

Systém se buď přizpůsobí, nebo prostě bude dětí méně a méně a žádné bědování a shamování mladých na tom nic nezmění. Lidi se prostě vždy budou chovat taky jak je to pro ně výhodné, a ne podle toho, kolik dělníků k pásům bude stát za dvacet let potřebovat.

Moje babička žádnou mateřskou několik let neměla, asi jen 3 měsíce. Potom chodila do práce na plný úvazek, ve vedoucí funkci, a mohla si vybírat přestávky na kojení.

a co tím vlastně chcete říct?

První dcera začala chodit v 20 měsících na 3 dopoledne v týdnu, protože manželka byla na rizikovém těhotenství a já si více práci upravit nemohl. Malá se do skupinky těšila, odkoukat co dělají ostatní v kolektivu ji prospělo a do školky šla už bez problémů, bez pláče. Už druhý den chtěla sama ve "velké" školce spát. U druhé holky uděláme to stejné, na tom dítěti šlo vidět jak mu skupina pomohla.

Maličké děti potřebují být s maminkou. Ne v jestlich s cizími lidmi. Ani ve školkách. Děti jsou zralé začít se pomalu osamostatňovat kolem šestého roku věku.

Upřednostňujeme zájmy finanční a pracovní na úkor dětí.

Hloupost. Děti se nejlíp učí od jiných dětí. Navíc, rodič sám nemá šanci vymyslet takový program jak školka. Unavená maminka stěží konkuruje školce

obecní jesle stále fungují, akorát na 20 tis. město je v něm 16 míst (příklad ze sousedního města), což je absolutně nedostačující