Na konci listopadu podepsala Česká asociace pojišťoven s vládou memorandum o rozšíření kapacit a zlepšení dlouhodobé péče. Proč je to teď tak důležité?
Pojišťovny kryjí rizika, která se neustále mění. Vedle klimatických a kybernetických hrozeb je dnes jedním z klíčových problémů demografická změna – stárnutí populace. Rostoucí počet seniorů stále více zatěžuje zdravotní a sociální systém. Stát prostě nebude mít dlouhodobě dostatek prostředků na udržení současné úrovně péče. Uvědomují si to i lidé, podle našeho průzkumu má tuto obavu více než polovina dotázaných.
Už teď si stěžují na čekací lhůty u specialistů, problém s nalezením lékaře i na nedostatek míst v domovech pro nesoběstačné. Na lůžko v zařízení dlouhodobé péče se dnes čeká déle než rok a s rostoucím počtem nesoběstačných lidí bude situace ještě horší. I to je situace, kterou už teď řada domácností zná až bolestivě.
Pojišťovny na tento trend reagují dvěma způsoby. Zaprvé zavádějí pojištění ztráty soběstačnosti – pokud člověk dosáhne třetího nebo čtvrtého stupně nesoběstačnosti, začne mu pojišťovna vyplácet rentu. A zadruhé jsme podepsali zmíněné memorandum, kterým chceme aktivně přispět k řešení této situace.
Nejsou to ale jediné úvahy, které celý evropský sektor pojišťoven vede v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Nízká úroveň úspor na stáří, udržitelnost penzijních systémů, životní pojištění pro zajištění blízkých, to jsou nepochybně naše priority.
Jak probíhá vyplácení renty?
Peníze můžete použít na lůžko v zařízení dlouhodobé péče, platit si z nich domácí péči nebo je dát rodině, která se o vás stará – často na úkor vlastní práce. Pojišťovny už tento produkt nabízejí, i když jeho rozšíření probíhá postupně. Věříme však, že se uchytí, protože podle našich průzkumů by si ho chtělo sjednat 60 procent dotázaných.
Budou si lidé platit měsíční pojistné? A jak to bude fungovat u nemocí, jako je Alzheimerova choroba, kde se stav zhoršuje postupně?
Pojištění pokrývá jakékoli onemocnění, které způsobí nesoběstačnost. Nejde o spoření – pokud tato situace nastane, pojišťovna začne rentu vyplácet okamžitě. Navíc je dobré připomenout, že jsme na tento produkt získali daňovou úlevu, takže si klienti budou moci podstatnou část plateb za pojištění odečíst z daní.
Pojišťovny ale nemají jen hradit škody, měly by také pomáhat s řešením situace. Postavíme alespoň 2 500 lůžek pro dlouhodobou péči. Dnes se mnoho lůžek nachází v soukromých zařízeních, kde jsou ceny extrémně vysoké. Naším cílem je nabídnout kvalitní péči za dostupnou cenu. Predikce ukazují, že v příštích 30 letech bude potřeba o desítky tisíc lůžek víc, takže pokud můžeme k řešení přispět alespoň tímto způsobem, uděláme to.
Plánujete investovat další prostředky, nebo půjdou nové kapacity z vašich rezerv?
Tato investice není primárně komerční, ale pohybuje se mezi společenskou odpovědností a základním výnosem. Pojišťovny podléhají přísné regulaci ČNB a naše rezervy nejsou přebytečné finance, ale prostředky určené na konkrétní plnění. Proto s nimi musíme nakládat obezřetně a v tuto chvíli by bylo předčasné zavazovat se tímto směrem k dalším investicím.
Samozřejmě ale uvidíme časem. Dnes jdeme dělat něco nového, na co jsme v pojistném sektoru hrdí. Musíme se soustředit nyní na dostupnost a kvalitu služeb, to je pro naši reputaci naprosto klíčové.
Nepoučíme se. Základem zdraví má být životní styl, ne léky, říká Špičák |
V poslední době se hodně mluví o spolufinancování zdravotnictví. Zdá se, že myšlenku podporuje i veřejnost. Jaký je postoj vaší asociace?
České zdravotnictví je kvalitní, ale dlouhodobě neudržitelné. Potvrzují to odborníci i průzkumy veřejného mínění. Už dnes dochází k částečnému zpoplatnění služeb, protože lékaři hledají způsoby, jak do systému dostat více peněz. Tento způsob je ale často netransparentní a někdy i na hraně legality. Řešením by bylo umožnit pacientům si legálně a dobrovolně připlatit za rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí, aniž by přišli o příspěvek z veřejného zdravotního pojištění. S tímto návrhem souhlasí 65 procent lidí.
Dnes je pacient za vlastní investici do zdraví „trestán“ – pokud si zaplatí lepší péči, ztrácí nárok na veřejný příspěvek. To je nespravedlivé a zároveň to brání přísunu nových legálních financí do zdravotnictví.
A co zbývajících 35 procent? Těžko si představit, že by někdo nechtěl lepší péči.
Někteří lidé v tom nevidí přidanou hodnotu, protože jsou spokojeni s tím, co dostávají. Základní zdravotní péče musí být dostupná pro všechny. Nejde o to, aby si každý musel připlácet – jde o možnost volby. Pokud někdo chce třeba modernější vyšetření, komfortnější péči, měl by mít možnost si ji legálně doplatit. Nejde o nový produkt, ale o transparentní a dobrovolnou možnost připlatit si za to, co veřejné pojištění nenabízí. Je to jedna z cest, která pomůže s dofinancováním českého zdravotního systému.
Jak by podle vás mělo vypadat ideální řešení?
Je to jednoduché – umožnit pacientům volbu. Řada věcí, které si pacienti musí platit, skokově zlevní, když započítáme to, co by zdravotní pojišťovna hradila za péči běžně předepsanou lékařem. Dovolit si to bude moci více lidí, lékaři budou mít motivaci například investovat do modernějších přístrojů. Nebude to povinné, nezhorší to kvalitu zdravotních služeb, naopak ji může vylepšit. Legalizovalo by to něco, co se stejně už v řadě případů děje. A jsem přesvědčený, že legální příjmy mohou pomoci jak lékařům, tak nemocnicím.
Pomohlo by to i duševní péči pro děti a mladistvé? Tam je také velký nedostatek financí...
Ano, v oblasti psychiatrické a psychologické péče je peněz opravdu málo a zároveň nám odchází odborníci. Sehnat dětem nebo teenagerům psychologa je extrémně obtížné. Často nakonec skončí u běžného lékaře, který jim místo odborné péče předepíše antidepresiva, protože nemá jinou možnost, jak jejich problémy řešit.
Pokud bychom do systému dostali více peněz, mohli bychom lépe financovat platy specializovaných psychologů a podpořit jejich vzdělávání. Řešení ale nespočívá jen v penězích – vyžaduje také spolupráci s vysokými školami, aby těchto odborníků přibývalo.
