Například Pražská energetika motivuje zaměstnance v důchodovém věku k odchodu finanční odměnou. Podle mluvčího Petra Holubce dopředu dostanou za podepsání dohody o odchodu po dovršení důchodového věku 50 až 100 tisíc korun. V momentě, kdy pak skutečně odejdou, tak dalších 140 až 300 tisíc. "Preferovali bychom návrat před rok 2010, protože dříve odcházeli tito zaměstnanci do důchodu bez finanční motivace," říká Holubec.
"Zaměstnance oslovujeme rok před důchodem a nabízíme jim odstupné podle platné kolektivní smlouvy. Většina jich této nadstandardní nabídky využívá," říká Lucie Jungmannová z tiskového oddělení O2.
Revoluce pro lidi v důchodovém věku, kteří chtěli pracovat a zároveň pobírat důchod, nastala v roce 2010. Zaměstnavatel už nesmí přihlížet k tomu, že mají i penzi. Než se zákon změnil, mohl mít pracující důchodce pouze smlouvu na dobu určitou a pouze na rok. Teď mohou pokračovat v práci i po překročení důchodového věku na dobu neurčitou. "Většina firem by vrácení smluv na dobu určitou pro pracující důchodce uvítala. Kdyby byly se zaměstnancem spokojené, mohly by smlouvu prodloužit," myslí si Bořivoj Šubrt, specialista na pracovní právo.
Odboráři ve školství by dali větší šance mladým
Trochu překvapivě s ním souhlasí i odborový svaz pracovníků ve školství. Právě pro ředitele škol je problém s přesluhujícími učiteli asi nejpalčivější. "V případě návratu smluv na dobu určitou by ředitel mohl zvážit, jestli zaměstnanci pracovní poměr prodlouží, anebo místo něj vezme absolventa," říká místopředsedkyně svazu Markéta Seidlová.
Je přesvědčená, že by stát ušetřil na podpoře vyplácené nezaměstnaným. Podobně uvažoval ještě loni slovenský ministr práce, když chtěl takto uvolnit místa nezaměstnaným absolventům. Od nápadu však ustoupil - zaváněl diskriminací. Ani žádná z českých koaličních stran návrat k omezení práce důchodců neplánuje.
Pracující důchodci
|
Jde o etický problém. "Zažil jsem diskuse při hromadném propouštění, kdy mladší ročníky, které měly děti a závazky, očekávaly, že odejdou ti, kdo už jsou zajištění. Ale důchodci o tom měli jinou představu a nechtěli přinášet ostatním oběti," říká Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce.
V Česku lze zaměstnance jednostranně propustit jen při ztrátě zdravotní nebo odborné způsobilosti, porušení pracovní kázně či z organizačních důvodů - po zrušení pracovního místa. "Při poslední redukci počtu zaměstnanců často sami zaměstnanci v důchodovém věku přicházeli s návrhem na zrušení jejich místa, a tedy vyplacení odstupného," říká Radek Ležatka, mluvčí ministerstva financí. To na svém ústředí zaměstnává 134 pracujících důchodců.
Pokud by zaměstnavatel někoho propustil jen kvůli věku, vystavuje se postihu od úřadu inspekce práce. Ten loni zaznamenal 210 případů nerovného zacházení nebo diskriminace zaměstnanců. Kolik z nich se týkalo pracujících důchodců, statistiky nerozlišují.
Diskriminace kvůli stáří se však těžko dokazuje. "Pokud firma vydá oficiální rozhodnutí, že snižuje počet zaměstnanců, a vedoucí rozhodnou, kdo skončí, je to naprosto nepřezkoumatelné," vysvětluje Hahn.
