Poměrně překvapivé ale je, že jedna farma na 8,5 hektaru pozemků u středočeských Předměřic nad Jizerou dokáže vyprodukovat ve foliovnících ročně kolem 540 tun jahod ročně. To je podle posledních dostupných údajů téměř desetina české produkce, která činila předloni necelých 6 000 tun. „Firma dodává prostřednictvím Lidlu do celé ČR,“ přiblížil MF DNES agronom společnosti Předměřická Jacob Klaas Kamminga.
Letos pak bude poměr nejspíš ještě větší, zatímco nechráněná pole zasáhly v dubnu minusové teploty, foliovníky se vytopily a rostliny tak mráz nespálil. „Jsem tu pět let a letos to bylo poprvé, kdy jsem vytápění potřeboval. A zapojil jsem ho na celý týden,“ popisuje agronom. V některých lokalitách přitom letos přišli farmáři i o půlku úrody.
Z jahod je luxusní zboží, kvůli mrazu prudce zdražily |
Za úctyhodnou sklizní je podle agronoma nejenom péče, ale i snaha rostliny co nejméně stresovat. „Snažím se o biologickou ochranu, letos jsme za ni utratili už více než 100 tisíc eur,“ řekl zemědělec. Používá tak například šťávu z vrbové kůry, která rostlinám pomáhá bojovat s houbami.
„Chemicky je to i přírodní látka přímo z jahodníků, ale bereme ji z vrby, kde je více koncentrovaná,“ vysvětluje. Na likvidaci škodlivých třásněnek používá ploštice rodu Orius, mnoho druhů hmyzu podle něj přichází na farmu opylovanou čmeláky i zvenčí.
Méně, či více druhů pesticidů?
„Máme tu svilušky, které žerou jiné svilušky, mám tady hlístice, které pomáhají v půdě proti larvám mušek a přitom nežerou kořeny. Je to všechno o přírodní rovnováze,“ tvrdí.
Přitom používá také pesticidy, jejich množství ale může být maximálně na úrovni 30 procent zákonných limitů, jinak by mu je řetězec nevzal.
To je podle Kammingy v pořádku, víc mu vadí požadavek Lidlu na možnost použití maximálně pěti účinných látek v sezoně. „To je nejhorší věc pro přírodní prostředí, kterou můžete udělat. Protože když můžete použít jenom pět chemikálií, musíte je stále dokola opakovat a zvířata i houby se na ně stávají rezistentní. Je to podobné, jako že nemáte stále používat antibiotika, protože jsou pak proti nim odolné bakterie,“ tvrdí. Podle něj jde pouze o marketingový tah řetězce bez reálného opodstatnění.
Nízké ceny dobře vypadají. Lidl papriky nabízí po kusech, Billa třešně po dekách |
S tím rozhodně nesouhlasí obchodní ředitel firmy Jaroslav Rýdl. Podle něj je snahou řetězce omezit používání chemikálií. „Čím více povolíte látek, tím více je můžou naředit a nakonec tam dostanete více pesticidů. Kdyby jich používal více, tak by se také automaticky dostal u jednotlivých látek pod zákonnou hranici,“ řekl na dotaz MF DNES. Podle něj nemá takto přísné požadavky žádný z řetězců ČR, pro zemědělce to není jednoduché udržet. „Z logiky věci s tím nejsou úplně spokojeni, protože je svazujeme k vyšší kvalitě,“ domnívá se.
Jahody se musí zchladit
Jahody na farmě sbírají desítky pracovníků, z velké části jde o Ukrajince. Plody se sbírají ručně, při sklizni se nesmí pomačkat, i když samotné poškození se na poli ještě nedá poznat. „Za dva dny tam bude vlhká stopa a začínající houba. Nepůjde přitom o chybu rostliny, ale o způsob sběru,“ popisuje Kamminga, který je původem z Nizozemska. Shodou náhod odsud společnost letos také brala sazenice, loňské z Itálie už kvalitou nevyhovovaly. Jahodníky tří variet pěstuje na kokosovém substrátu, rašelinu nepoužívá, protože se obává chorob z ní.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Klíčem pro dodání jahod po celé republice je jejich prudké zchlazení na 4 °C. V této teplotě se vezou do skladů a potom většinou už ten samý den do obchodu. Vydrží tak několik dní čerstvé, což podle agronoma není například při samosběrech na poli možné, protože v nich dále běží zrání a poté nastane kažení plodů.
„Jahody jsou rostliny zvyklé plodit na jaře. Sice jsme je vyšlechtili, že jsou schopné plodit celé léto, ale originálně zrají na jaře a jsou tak zvyklé na nízké teploty,“ říká.
Pozor na jahody. Ve Švédsku z jejich prodeje těží i gang vedený vládcem Jahodou |
Hlavní rozdíl proti dovozu je podle něj v tom, že jahody v Maroku nebo ve Španělsku se sbírají kvůli logistice ještě bílé. Následně se prostředí zahřeje na zhruba 20 °C, aby zčervenaly a pak se prodávají. Mají tedy barvu, chybí ale cukr, nemají chuť,“ popisuje. Navíc pokud jsou jahody „rychlené“, nejsou tak velké jako plody zrající v přírodě.
Do budoucna agronom přemýšlí i o možnosti pěstování malin. Firma Předměřická mimo jiné pěstuje také brambory či zeleninu, velkou část vody bere z řeky Jizery.
