Jaderná energie a jaderná bezpečnost „Made in Germany“ byly rozhodujícím motorem hospodářského úspěchu mnoha německých společností. Rozmach atomové energetiky začal v zemi po ropných krizích v 70. letech, k jejímu konci však přispěla nehoda v elektrárně v japonské Fukušimě v roce 2011.
Do té doby Německo produkovalo z jádra asi 25 procent elektrické energie. Ještě v témže roce se ale odstaveno osm z celkem 17 tehdy fungujících jaderných elektráren. K odstavení posledních tří, které byly v provozu Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku došlo v dubnu roku 2023.
Stalo se tak na základě schválení 13. novely zákona o jaderné energetice, která vstoupila v platnost v srpnu 2011. Všechny kdysi funkční jaderné elektrárny v Německu jsou nyní v různých fázích vyřazování.
Německo odpojilo poslední jadernou elektrárnu, Bavorsko chce pokračovat samo |
Výstavba obnovitelných zdrojů energie, které měly kompenzovat energii odstavení reaktorů, se mezi jednotlivými spolkovými zeměmi velmi liší. Zejména v Bavorsku rozmach větrné energetiky postupuje pomalu. Rozšiřování kapacit elektrického vedení a přenosové sítě v jižním Německu také neprobíhá podle původních plánů. Když nefouká vítr a nesvítí slunce, potřebu elektřiny musí pokryvat fosilní zdroje energie nebo dovoz, a to především francouzské jaderné energie.
Zdroje nebudou stačit
„Naše náklady na elektřinu již nejsou konkurenceschopné v mezinárodním srovnání a ohrožují existenci naší ekonomiky,“ uvedl Kerntechnik Deutschland eV (KernD) ve svém čtvrtečním prohlášení zveřejněném na webových stránkách asociace.
Němečtí jaderní odborníci upozorňují, že plánované další rozšíření výroby obnovitelné energie nebude schopné nahradit klasické plynové a uhelné elektrárny v Německu. Naopak – ani stávající elektrárny nebudou stačit na to, aby vyrovnaly kolísavost obnovitelných zdrojů. Potřeba dodatečné skladovací kapacity a/nebo fosilních záložních elektráren je obrovská.
Tato restrukturalizace infrastruktury není podle německé jaderné asociace ani finančně životaschopná, ani ji nelze provést včas. „V důsledku toho již Německo nebude schopno poskytovat levnou elektřinu v souladu s poptávkou a zároveň udržet stabilní síť,“ uvádí se v prohlášení.
„Pokud bude podíl nestálých zdrojů energie v německém energetickém mixu i nadále narůstat, potřeba dovozu elektřiny nebo vlastní výroby fosilní elektřiny zesílí. Toto je začarovaný kruh, který povede ke katastrofálním závislostem,“ varuje asociace. KernD poznamenává, že pokračující provoz uhelných elektráren vedl k výrazně vyšším emisím CO2, než se plánovalo, a harmonogram vyřazování uhlí je za současných rámcových podmínek nereálný.
Vyplatilo se Němcům opustit jádro? Studie odhaluje překvapivé zjištění |
Výzvu adresovala německá jaderná asociace především novému vedení země, na které apeluje, že opětovné uvedení jaderných elektráren do provozu v Německu je „pragmatické, ekonomické a sociálně rozumné řešení“. „Až šest odstavených jaderných elektráren by mohlo být uvedeno zpět do provozu během několika let. A to bez kompromisů v oblasti jaderné bezpečnosti,“ uvádí se v prohlášení.
Německá jaderná asociace však upozorňuje, že i když je restart až šesti jaderných elektráren technicky možný, čas se krátí. Čím rychleji je rozhodnutí učiněno, tím méně peněz to bude stát a tím dříve se mohou elektrárny s ochranou základního zatížení a šetrné ke klimatu vrátit zpět do provozu, zdůrazňují odborníci.
Čas pro správné rozhodnutí
„Rozhodnutí o opětovném spuštění jaderných elektráren je nyní na federální vládě, která musí vytvořit potřebný rámec. Jedna věc je jistá: elektřina z jaderných elektráren je důležitým pilířem pro snížení emisí CO2 v krátkodobém horizontu a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky prostřednictvím nízkých nákladů na elektřinu,“ uvedl Carsten Haferkamp, výkonný ředitel Framatome GmbH a místopředseda KernD.
Podle odborníků asociace mohou být jednotlivé jaderné elektrárny znovu uvedeny do provozu v blízké budoucnosti v závislosti na stavu demontáže. Začátkem tohoto měsíce KernD uvedl, že na restart jaderné elektrárny bude zapotřebí 1 až 3 miliardy eur v investicích v závislosti na stavu demontáže.
„Nyní je nejvyšší čas učinit správné rozhodnutí pro stabilní a udržitelnou energetickou politiku. Protože deindustrializace, přehnaně vysoké ceny elektřiny, závislost na dovozu elektřiny a nejistá situace dodávek musí nyní skončit,“ uvedla asociace.
Mezi členy KernD patří organizace ze všech sektorů a oblastí aplikace jaderné technologie, a to jak výrobci, dodavatelé, tak i poskytovatelé služeb, univerzity, výzkumné ústavy a obchodní asociace. Mezi její členy patří Framatome, GNS, Nukem Technologies, Orano, Urenco a Westinghouse.
KernD podle svého vyjádření nabízí nové spolkové vládě příležitost vzít budoucnost do vlastních rukou a zastavit deindustrializaci Německa.
