“Smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerého investičního potenciálu naší země na jednom místě. Vytvoří se zásobník projektů, který by měli ministři, hejtmani, primátoři a starostové aktualizovat a z něj vybírat a realizovat je podle připravenosti a finančního krytí,“ shrnul smysl seznamu premiér Andrej Babiš.
Plán soustředil investiční preference pro roky 2020 až 2050 v hodnotě celkem osmi bilionů korun. Tři čtvrtiny z této sumy připadají na dopravní projekty: 782 miliard tvoří nové a modernizované dálnice a 457 miliard obchvaty. Velký kus mají ukousnout železnice, jejichž modernizace se v uvedeném období odhaduje na 878 miliard, výstavba rychlotratí na 769 miliard.
„Celkem 290 miliard by například měla stát výstavba nových dálničních tahů po roce 2030, ačkoli plán tento investiční projekt blíže nerozvádí,“ upozorňuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda, který si také všímá, že vládní plány počítají s výstavbou brněnského metra. „Ať už by se po ní pohybovaly vozy brněnského metra, podpovrchové tramvaje nebo příměstské železnice, vyšla by zhruba na 68 miliard korun,“ dodává.
V oblasti vodní dopravy je podle Kovandy zajímavé, že plán sice zmiňuje vodní koridor Dunaj – Odra – Labe, odhaduje jej na 660 miliard korun, ale nestaví se za něj naplno a neuvádí jej ve vlastní databázi projektů, s nimiž se už víceméně počítá. „V případě koridoru si vláda zjevně není jista jeho ekonomickou efektivností, ani tím, zda je vyřešena otázka dopadu na životní prostředí,“ říká ekonom.
Resortem s druhým největším objemem investic je ministerstvo průmyslu, které počítá s výstavbou nových jaderných bloků v Temelíně i Dukovanech, každý za odhadovaných 140 až 160 miliard korun. Celkem na ministerstvo průmyslu připadá 423,5 miliardy, tedy téměř pět procent z celkového objemu.
Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.
„Zmapování jednoznačně ukázalo, že potřeba veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu ČR,“ uvádí dokument. Bude proto nutné projekty uvedené v plánu ještě protřídit.
“Teď začíná ta zajímavější část, kdy musíme vést diskusi o tom, jaké jsou priority, časový horizont a kde na to investoři vezmou peníze. Ale to je fáze dvě a tři. Fází jedna bylo plán sestavit a skutečně jsme do něj navrhovali klíčové investice,“ dodal po zasedání kabinetu vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Podle Andreje Babiše by investiční plán měl být inspirací pro Národní rozvojový fond, což je společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Posloužit by měl i jako podklad pro vyjednávání o penězích z EU. Sociální demokraté prosazují vyšší zdanění velkých zahraničních firem, například formou bankovní daně. Nejasné financování hlasitě kritizovala opozice.
Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20 tisíc projektů do roku 2050 za pět bilionů korun.
Investiční akce ministerstev jsou v investičním plánu vyčísleny na 3,98 bilionu korun a akce hrazené z dotací na 4,02 bilionu korun. Objem peněz je přitom podle dokumentu součet investičních výdajů, které by dané ministerstvo chtělo proinvestovat samo nebo přes podřízené organizace.
Strategii má na starost ministerstvo průmyslu
Dokument dále upozorňuje na to, že ze shromážděných investic budou v budoucnu vybrány projekty, které budou označeny za strategické. Nutnou podmínkou pro takové označení bude velikost projektu, a to minimálně 50 milionů korun a u dopravních staveb 300 milionů korun. Další podmínkou bude minimálně pětiletý dopad takového projektu. Investice by také měla podporovat základní funkce státu.
„Projekty splňující charakteristiky strategických investic budou následně konfrontovány s prioritami ČR, neboli budou vybírány takové, jež zapadají do strategických oblastí určených v návaznosti na Teze Hospodářské strategie ČR,“ uvádí dokument. Národní hospodářskou strategii v současnosti zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu a měla by obsahovat vedle Národního investičního plánu i Národní inovační strategii, strategii pro Digitální Česko a další.
Premiér Andrej Babiš společně s ministry představuje Národní investiční plán. (16. prosince 2019)
