Ti nejmladší, kteří začínají investovat prakticky po nástupu do prvního zaměstnání, mívají jednotnou strategii až do přibližně 29 let. Podle dat platformy Portu tito lidé investují pravidelně, a to v průměru 4 700 korun měsíčně. V tomto životním období se jejich investiční strategie a cíle točí kolem potenciálního vlastního bydlení. Investoři chtějí kapitál pro budoucí bydlení.
Kromě toho má nejmladší generace výhodu velkého investičního horizontu. Může si tak častěji dovolit investovat i nižší částky než generace starší. A pochopitelně toho mladá generace využívá. „Začíná s menšími částkami, častěji volí dynamičtější investice a investování vnímá jako běžnou součást osobních financí,“ říká Petr Žabža, vedoucí týmu investic v Air Bank.
Češi si nedokážou odkládat peníze. Pomoci může osm jednoduchých pravidel |
Spolu s tím jde ruku v ruce také určitá odvaha a ochota zkoumat a riskovat. „Nejmladší generace ve věku 23 až 30 let má tendenci testovat všechny možnosti investic. Má největší zkušenosti s akciemi a dluhopisy a zároveň vysokou zkušenost s fondovými investicemi. Výrazněji se orientuje i na krypto, ale s nižší mírou spokojenosti,“ říká Anna Bakošová, mluvčí Banky Creditas.
S věkem se přístup mění
Jakmile se lidé dostanou do středního věku mezi 30 a 49 lety, jejich přístup se výrazně změní. V první řadě v této věkové kategorii nejvíce investorů přibývá, jelikož jde o nejpočetnější skupinu klientů. Také investují pravidelně, ale výrazně více než mladí. V této věkové kategorii činí průměrná měsíční investovaná částka 8 500 korun. Zároveň v tomto věkovém rozmezí dochází k částečné změně cílů. Kromě vlastního bydlení přibývá také příprava na důchod a snaha nějak zajistit i vlastní děti.
Ve chvíli, kdy se u investorů překlopí padesátka, cílí na to, aby jim výsledná částka zajistila udržení životní úrovně po odchodu do starobního důchodu. V kontextu s tím také mění své investiční strategie na ty konzervativnější. Mezi lety 2025 a 2026 vzrostl počet investorů starších 50 let o 17 procent, ačkoli ve společnosti někdy převládá pocit, že investování po padesátém roce věku už nemá smysl.
„Naše data ale ukazují opak. Lidé v tomto věku mají před sebou často ještě mnoho let ekonomické aktivity a pravidelným investováním mohou výrazně posílit své finanční zajištění,“ říká Tadeáš Silovský, vedoucí investičních konzultací v Portu. Podle průzkumu lidé v této věkové generaci investují v průměru přes devět tisíc korun měsíčně.
Pravidelné investování je zdravý návyk. Přerušit ho na léto je risk |
Ačkoli ti, kteří investují, posílají měsíčně poměrně vysoké částky, nemusí to být vždy výhoda. Sebedůvěra by neměla předběhnout finanční možnosti jednotlivce. „V našich průzkumech mají nejmladší ročníky nejvyšší finanční sebedůvěru, ale zároveň nejmenší rezervu na nečekaný výdaj. Ideální částka je ta, kterou ustojím i ve špatném roce – ne ta, na kterou si troufnu v tom dobrém,“ říká Žabža. Zároveň zdůrazňuje, že nejdříve musí přijít rezervy ve výši tří až šesti měsíčních platů, a teprve poté investice.
Přibývá žen-investorek
Mezi těmi, kteří se nakonec investovat rozhodli, je historicky více mužů. Postupně se to ale mění. Žen totiž mezi investory každoročně přibývá. Aktuálně jejich počet meziročně vzrostl o 28 procent, zatímco počet investujících mužů jen o 16 procent. V současné době tvoří ženy přibližně 40 procent investorů.
Rozdíl ale není v tom, že by ženy byly horší investorky. Jde o souběh několika příčin, které hrají v jejich neprospěch. Prvním z nich je gender pay gap. „V Česku máme jeden z nejvyšších gender pay gapů v EU, kolem 18 procent. Méně peněz na účtu znamená méně volných prostředků na investice,“ poukazuje Žabža.
Češi se učí investovat. Spoření ustupuje, ale opatrnost zůstává |
A stále jsou to zejména ženy, které přeruší kariéru kvůli péči o dítě. To se dále promítá do kontinuity spoření a do objemu peněz, které mají v jednotlivých fázích života k dispozici. A v neposlední řadě do hry vstupuje také sebedůvěra. „Investování bylo dlouho vnímané jako mužská doména; ženy vykazují nižší finanční sebedůvěru, i když jejich reálné znalosti tomu neodpovídají,“ zdůrazňuje Žabža.
Z dat Air Bank také vyplývá, že muži spíše „obchodují“ a ženy spíš „investují“. „To znamená, že ženy obchodují méně často, drží déle a méně podléhají impulzivnímu chování. V průzkumech tak často právě ženy vychází jako ty, které jsou zpětně se svou volbou investičních nástrojů spokojenější než muži. A to poměrně výrazně. „Podíl spokojených a nespokojených investorek je u akcií 23:1 (u mužů 10:1), u fondů 19:1 (muži 14:1),“ poukazuje Bakošová z Creditas.
Zhruba polovina populace neinvestuje vůbec. „Průměrný investor“ tak investuje relativně vysoké částky, ale neznamená to, že tolik odkládá průměrný Čech. „Z našich dat vidíme, že mladí se štěpí na dva tábory: část si investice zatím nemůže dovolit, část už posílá přes 2 000 korun měsíčně,“ uzavírá Petr Žabža, vedoucí týmu investic v Air Bank.
