(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Zlatá investiční horečka končí, firmy začínají dupat na brzdu

  • 85
Slušný ekonomický růst i nedostatek pracovníků vedly loni k rekordním firemním investicím. Objem peněz, které firmy vynaložily na výstavbu nových hal či nákup strojů, stoupl více než o desetinu. Zpomalení ekonomiky je však na dohled a společnosti jsou zdrženlivější, kvůli nejistotě tempo růstu investic brzdí.

Svaz průmyslu a dopravy odhaduje, že letos investice porostou o čtyři procenta a napřesrok pouze o tři procenta. „Podniky vnímají, že se postupně snižuje tempo růstu ekonomiky, a proto jsou opatrnější,“ říká hlavní ekonom Svazu Bohuslav Čížek. Motivaci investovat tlumí zhoršený ekonomický výhled v eurozóně, kam míří většina vývozu.

Řada investic směrem k vyšší robotizaci a automatizaci navíc už proběhla. „Firmy již investovaly hodně prostředků a nyní klesá mezní užitek z dalších dodatečných investic. Ale také jsou konzervativní a tvoří polštář pro horší časy,“ říká ekonom Petr Teplý z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Největší investice za 20 let. Radegast staví novou linku na plnění plechovek

Zbrzdění investic půjde celým průmyslem. „K největšímu zpomalení dojde v automobilovém sektoru a na něj navazujících odvětví. Důvodem je dočasné zastavení růstu v Německu a zpomalení růstu v Číně, které je s velkou pravděpodobností výraznější, než uvádějí tamní oficiální statistiky,“ míní analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Automobilový průmysl obvykle na negativní ekonomický vývoj reaguje jako první a relativně významně.

„Stabilní růst investic vidíme v oblasti zemědělství, energetiky a stavebnictví. Stále platí, že největší brzdou růstu našeho hospodářství je nedostatek kvalifikované pracovní síly, proto bude pokračovat trend investic do moderních technologií, automatizace a robotizace napříč obory,“ říká ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Kolik investovaly firmy v Evropě

Svaz nicméně upozorňuje, že firmy by se měly zaměřit na dlouhodobé investice do inovací či digitální transformace. Bez nich nemá totiž Česko šanci přibližovat se dál k vyspělým západním ekonomikám. „Musíme se dostat na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, vyrábět kompletní produkty, věnovat se výzkumu a vývoji,“ říká Čížek.

„Nedostatek pracovníků přinutil firmy investovat“

Na druhou stranu však firmy nesmějí investovat bezhlavě. „Snaha přiblížit se trendu tím, že firma nakoupí robota, nemusí být vždy řešením. Musí se podívat na celý proces a vyhodnotit všechny možnosti,“ dodává Čížek.

Polanský dodává, že tuzemské firmy dlouhá léta spoléhaly na dostatek zakázek ze zahraničí a levnou pracovní sílu a silně podceňovaly trend k vyšší robotizaci výrob. „Až současný nedostatek pracovních sil je k těmto investicím ‚přinutil‘, což je z hlediska vývoje produktivity české ekonomiky jenom dobře,“ dodává analytik.

Škodovce se kvůli zeleným investicím ztenčil zisk o devět procent

Šetření Komorový barometr, které pro MF DNES mezi svými členy provedla Hospodářská komora, ukazuje, že firmy při rozhodování o investicích tolik nekoukají na výši úrokové sazby. Zvýšení sazeb o půl procentního bodu, které může letos nastat, by vedlo k omezení investic jen u 12 procent firem. Sazby by musely vzrůst výrazněji, aby firmy přehodnotily své investiční plány.

„Firmy mají zřejmě dostatek hotovosti na investice, tudíž je citlivost na úrokovou sazbu nízká. To se může změnit až s proměnou hospodářského cyklu,“ říká Teplý. Tedy například s výraznějším propadem ekonomiky.

Z ankety mezi podniky také vyplynulo, že čím menší firma, tím je na růst úroků méně citlivá. Menší firmy často neinvestují nebo to zvládnou z vlastních zdrojů. Větší firmy ale podle Komory investovat musí. Mzdy rostou rychleji než produktivita práce a najít vhodného zaměstnance nebude snadné ani za několik let.

Zvedat či nezvedat

Pohyby úrokových sazeb při rozhodování o investicích nejvíc pociťují firmy ze zpracovatelského průmyslu. Právě tam se totiž dělají masivní investice výrazně častěji než v jiných oborech.

PŘEHLEDNĚ: Českou ekonomikou zahýbe centrální banka i nové technologie

O novém nastavení úrokových sazeb přitom budou rozhodovat centrální bankéři už příští čtvrtek. Klíčová sazba, od níž se odvíjí i výše úvěrů pro podniky, poskočila směrem vzhůru během loňska celkem pětkrát, od listopadu se drží na 1,75 procenta.

Zatím však není moc jasné, k čemu se většina v bankovní radě České národní banky přikloní. Z úst jednotlivých bankéřů totiž v uplynulých dnech zaznívala protichůdná vyjádření. Zatímco viceguvernér Marek Mora by letos nezvedal sazby vůbec nebo jen jednou, další člen bankovní rady Vojtěch Benda naopak mluví až o trojím zvýšení.

Bankéři se neshodnou, jak hodnotit jednotlivé signály z ekonomiky. Vyšší inflace v Česku i slabší koruna si o vyšší sazby říkají, nejistota kolem brexitu či chabý výkon německé ekonomiky, který by se projevil i v tuzemsku, od nich naopak odrazují. K dalšímu zvyšování úroků se kvůli horšímu globálnímu výhledu zatím příliš nechystá ani americký Fed. O eurozóně, kde jsou už několik let v záporu, ani nemluvě.