Mezi importované zboží tedy patří i položky, které se do spotřebitelské inflace výrazně propisují. „Vzhledem k tomu, že se ČNB se sazbami dostala již poměrně vysoko a dalšímu zvyšování není nakloněna, je potřeba zaměřit se na to, aby koruna neoslabovala. Zjednodušeně stabilní a silnější koruna tlumí dopady vysoké dovozní inflace,“ vysvětlil Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Sérii intervencí ČNB zahájila 12. května. Koruna tehdy negativně zareagovala na jmenování Aleše Michla guvernérem centrální banky a očekávání, že bankovní rada upustí od zvyšování úrokových sazeb. Šlo teprve o druhou intervenci s cílem posílit korunu od roku 2000. První se uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě.
Chycení do vlastní pasti
„Zásluhou ČNB vesměs koruna stagnuje v úzkém pásmu, ale takzvaně na sílu. Není to dobrovolně, není to tržní silou, je to vlivem intervencí ČNB,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle Horské se tak jedná o poměrně riskantní strategii. „Čím více se bude zhoršovat výkonnost ekonomiky a exportu, tím silnější bude tlak na oslabování koruny. A tím objemnější pak budou muset intervence v její prospěch být,“ upozorňuje.
K tomu ekonomka připočítává, že na posledním zasedání centrální bankéři rozhodli úrok neměnit. Okolní centrální banky včetně té evropské jsou naopak připraveny sazby dále navyšovat, což má na kurz také vliv. Trhy přitom více zajímá, jaká je očekávaná sazba než ta aktuální.
Inflace mírně klesla. Podle ekonomů ale zatím není důvod k oslavám |
„Intervence ČNB na trhu pak mohou růst. Tyto intervence ale mají jasnou hranici, a to výši devizových rezerv,“ varuje Horská s tím, že devizové rezervy jsou sice stále ještě vysoké, ale tímto tempem může ČNB během roku až čtrnácti měsíců zcela vyčerpat svůj „intervenční polštář“, který nastřádala v letech 2013 až 2017, kdy cizí měny nakupovala s cílem korunu naopak oslabit.
Poté by podle Horské nastoupil takzvaný paradox intervencí. „Čím rychleji budou rezervy ubývat, tím výrazněji bude koruna mít tendenci oslabovat. Trh může nakonec centrální banku donutit zvednout úrokové sazby, aby snížila tlak na oslabování koruny a s tím související zvýšení inflace,“ míní Horská.
Ke konci srpna banka disponovala rezervami ve výši zhruba 142 miliard eur. „Jako doporučená hladina devizových rezerv se uvádí například objem tříměsíčního importu, což by v našich podmínkách znamenalo nejít s devizovými rezervami pod zhruba 50 až 60 miliard eur,“ vyčíslil Jaromír Gec, ekonom Komerční banky.
Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas, vidí v pálení rezerv v určitém ohledu výhodu. „ČNB se zbavuje nízkoúročených eur, za která získává koruny, za něž by jinak platila sedmiprocentní úrok,“ nabízí další pohled ekonom.
Nevzdávejme se vyšších sazeb
Centrální banka by se podle ekonomů neměla vzdávat případného navýšení sazeb. „Pomohlo by, kdyby jasně zaznělo, že v boji za vrácení inflace zpět k cíli nadále zůstávají úrokové sazby základním nástrojem a první volbou. A pokud bude inflace setrvávat na vysokých úrovních nebo se její výraznější pokles bude vytrácet do nedohledna, pak nebude bankovní rada váhat úrokový nástroj použít,“ odpovídá hlavní ekonom Fondee a také bývalý člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek.
KOMENTÁŘ: Zastropované ceny energií zaplatíme inflací. A to i s úroky |
S tím souhlasí i Gec. „Ideálním scénářem by bylo, pokud by se do té doby, než dojde k ukončení intervencí, staly nepotřebnými. V tom by opět mohlo pomoci, pokud by centrální banka ujistila trhy a veřejnost, že udělá vše včetně případného nárůstu úrokových sazeb pro to, aby se inflace vrátila k inflačnímu cíli centrální banky.“
I přes zmíněná rizika má podle Horské pozvolné snižování devizových rezerv v době vysoké inflace přeci jen svůj smysl. „Jedná se o další kohoutek, kterým může utahovat měnové podmínky, protože nákupem korun snižuje množství peněz v oběhu,“ míní Horská s tím, že je ale nebezpečné takzvaně foukat proti větru, snažit se uměle změnit tržní směr vývoje koruny, který zrcadlí realitu
„Pozvolný výprodej devizových rezerv bych kombinovala s pozvolným růstem úrokových sazeb tak, aby se přirozenými tržními silami zmírnily tlaky na oslabování koruny,“ doporučuje ekonomka.
Kam se kurz podívá, když banka stopne intervence, je podle Nováka těžké odhadovat. „Pokud vyjdu z toho, na kterých úrovních ČNB intervenovala na začátku března a v květnu, tak by nyní koruna oslabila zhruba na 26 korun. Krátkodobě by se však mohla dostat i výrazněji nad tuto hranici,“ míní analytik.
