Jak MF DNES potvrdil Sobotka, reakce české ekonomiky na listopadovou devizovou intervenci České národní banky (ČNB) může ukázat, že naše propojení s eurozónou je už tak hluboké, že by byla chyba přijetí eura příliš odkládat.
Nastupující vláda se podle Sobotky bude snažit ve své hospodářské politice neznemožnit přijetí eura v okamžiku, kdy to bude pro Česko výhodné. "Jde zejména o podíl celkového veřejného dluhu na HDP a udržitelný hospodářský růst," zdůraznil Sobotka.
První eurooptimista už brzo pronikne i mezi centrální bankéře. Na post Evy Zamrazilové, jíž v únoru končí šestiletý mandát v bankovní radě ČNB, totiž prezident navrhne premiéra v demisi Jiřího Rusnoka. "Jsem ČNB vděčný, že zbourala mýtus velké silné koruny," řekl dříve v ironické narážce na intervenci Rusnok. Právě skeptičtí bankéři zásahem, kterým srazili korunu na pětileté minimum, chtěli pomoci ekonomice, ale pomohli i myšlence zavedení eura.
Podporují čeští podnikatelé zavedení eura? Výsledky ankety v MF DNES Čtěte v pondělí, 13. 1.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Intervence a následné oslabení koruny přineslo v prvních týdnech zvýšenou nejistotu. "Nejen podnikatelé v podstatě netušili, co tento krok může pro ekonomiku znamenat," konstatoval ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Prudký pohyb kurzu znamenal pro veřejnost šok, pro někoho pozitivní, pro jiné negativní.
Anketa MF DNES mezi podnikateli potvrdila, že názory na intervenci nejsou zdaleka jednotné. Část firem si postěžovala, že umělé oslabení koruny nepřispělo ke stabilitě prostředí, v němž fungují. "Pokud se firmy nemohou spolehnout na stabilní měnu, velmi obtížně plánují svou výrobu, prodej i investice," podotkl ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu Karol Piovarcsy.
Intervence je vkladem do budoucna, tvrdí ČNB
Centrální banka podnikatele uklidňuje, podle ní není k takovým obavám důvod a její zásah jim prý naopak dává větší míru jistoty do budoucna. "Když se ČNB rozhodla pro používání kurzu koruny jakožto měnověpolitického nástroje, dala tím najevo, že jde o snahu zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle, či dokonce deflačnímu vývoji. Tím, že jde o závazek dlouhodobý, poskytuje ČNB firmám větší míru stability a jistoty ohledně vývoje měnového kurzu," sdělila za centrální bankéře Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení ČNB.
"Se závazkem ČNB udržovat kurz poblíž 27 korun za euro se zvýšila stabilita prostředí do budoucna," souhlasí Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank. Otázkou je, co bude, až centrální banka přestane kurz koruny udržovat v oslabení. "Kroky ČNB by už od této doby měly směřovat k tomu, abychom se vyhnuli dalšímu šoku," upozornil Sobíšek.
Nejednoznačný pocit z intervencí vyplynul i ze širšího průzkumu ČSOB sestaveného pro MF DNES mezi pětistovkou českých malých a středních podniků. Podle něj oslabení koruny vítá jen 55 procent vývozců.
Zároveň mezi exportéry, kteří oslabení koruny většinou přivítali, je téměř třetina firem, která se obává, že je toto opatření poškodí. Důvodem může být to, že se v minulých letech proti pohybům kurzu zajistily a toto zajištění se rázem stalo značně nevýhodným. "Ztráta bude trvat tak dlouho, jak dlouho je firma v nevýhodném kurzu zajištěna," připustil předseda Asociace exportérů Jiří Grunda.
