Ve chvíli, kdy impulzivně nakupujeme, totiž snadněji ztrácíme obezřetnost a hůře rozeznáme například podvodné e-shopy. Průzkum od výzkumné agentury Focus pro mBank potvrzuje, že každý šestý nakupující už přišel při online nákupech o peníze.
Online nákupy byly ještě před několika lety považovány za pohodlný a příjemný bonus ke kamenným prodejnám, dnes se staly nedílnou součástí fungování společnosti i ekonomiky. Internetoví podvodníci tak už dávno neútočí na slabé a neznalé, útočí na lidskost a nepozornost. Podle nejnovějších dat více než třetina lidí nakupuje večer nebo dokonce v noci, přičemž 54 procent nakupuje nejčastěji s mobilem v ruce z gauče, 26 procent nakupuje v posteli před usnutím.
Stačí nepozornost
Právě večerní rozpoložení, kdy je mozek unavený a naše pozornost klesá, nahrává internetovým podvodům všeho druhu. Typický scénář vypadá nenápadně: člověk večer leží v posteli, scrolluje sociální sítě a narazí na reklamu na značkové tenisky nebo parfém s 70procentní slevou. E-shop dnes díky AI působí profesionálně, obsahuje recenze, fotografie i odpočet „akce končí za 14 minut“.
Ve spěchu zákazník nekontroluje další náležitosti webu, objednávku zaplatí kartou a raduje se z výhodného nákupu. Potvrzení mu přijde do e-mailu, zboží ale nikdy nedorazí. Za několik dní navíc zjistí, že z jeho účtu odešly další platby do zahraničí, protože údaje z karty skončily u podvodníků.
E-šmejdi letos lidi obrali už o 798 milionů, průměrná škoda je 33 460 korun |
Právě před večerním brouzdáním internetem, které nás má částečně zabavit, odborníci varují. Unaveni hůře vyhodnocujeme možná rizika a impulzivně podléháme lákavým nabídkám. Právě ty nás mohou zavést na celou řadu podvodných e-shopů. Z dat vyplývá, že pouze 25 procent nakupujících řeší při nákupu známost e-shopu, výrazná sleva tak přebíjí bezpečnost.
„Nejčastěji se setkáváme s tím, že lidé při nákupu ignorují základní varovné signály. Typicky jde o podezřelou doménu e-shopu, tedy například složenou z nesmyslných znaků nebo nově registrovanou, bez dohledatelného vlastníka nebo s nedůvěryhodným certifikátem. Další moment, kdy by se nám měl rozblikat varovný maják, jsou chybějící nebo zjevně falešné kontaktní údaje, jako je neexistující adresa, neplatné IČO nebo anonymní e-mail,“ varuje bezpečnostní expert mBank Tomáš Mika.
„Doporučuji si obchod vždy rychle ověřit i v seznamech rizikových e-shopů, které poskytuje například Česká obchodní inspekce. Velmi častým trikem je také extrémně nízká cena. Pokud je nabídka výrazně výhodnější než u konkurence, je to téměř vždy podezřelé. Stejně tak je varující, když je zboží deklarováno skladem, přestože jinde není vůbec dostupné. Právě kombinace těchto znaků je v praxi nejspolehlivějším indikátorem podvodu,“ dodává.
Česko jako království online nákupů
Statistiky uvádějí, že 97 procent Čechů nakupovalo někdy online, čtvrtina nakupuje alespoň jednou týdně. Mezi často nakupujícími převažují ženy, na rozdíl od mužů se však podvodů obávají více. Až 85 procent nakupujících realizuje své nákupy především na českých e-shopech, jelikož mají větší důvěru v domácí trh a požadují co nejrychlejší dodání.
Víte, jak dnes fungují kyberpodvody? Ověřte své znalosti |
V Česku vedou nákupy oblečení a doplňky, dále elektronika a spotřebiče. Velmi častý scénář podvodu je dnes i na tolik oblíbených bazarech. Prodávající vystaví například kočárek nebo telefon a během několika minut mu přijde zpráva od falešného zájemce, který však nechce využít platební bránu daného bazaru. Místo platby posílá odkaz na falešnou stránku dopravce nebo kurýrní služby. Ta vypadá téměř totožně jako originál a požaduje vyplnění údajů ke kartě pro přijetí peněz, což bývá past. Ve skutečnosti totiž člověk neposílá peníze sobě, ale předává podvodníkům přístup ke své kartě.
Jak nenaletět? Obrana je překvapivě jednoduchá
Mezi další rozšířené podvody, které cílí na krádež digitální identity, patří podvodné telefonáty (vishing). Podvodníci se při nich vydávají například za policisty, bankéře nebo úředníky a snaží se člověka vystrašit tvrzením, že jeho účet byl napaden. Pod tlakem a ve stresu pak oběť často přesvědčí, aby své úspory sama převedla na údajně „záchranný“ účet. I zde podvodníci hrají s psychologií nátlaku, pocitem strachu a paniky.
E-šmejdi využívají AI i zprávy od „známých“. Češi loni přišli o miliardy |
I tento příklad ukazuje, že kyberbezpečnost vnímaná ještě před pár lety jako disciplína pro IT specialisty, se dnes týká nás všech v běžném životě. „Radíme nepřihlašovat se přes odkazy třetí strany, zapnout dvoufázové ověření ke všem důležitým účtům jako je bankovnictví, sociální sítě apod., nastavit si limity na kartě a při podezření na podvod neprodleně kontaktovat svou banku,“ dodává bezpečnostní expert. Ten rovněž doporučuje pro online nákupy využívat dobíjecí eKartu, která je oddělená od hlavního účtu, takže veškeré úspory zůstávají v bezpečí.
Online nákupy hýbou světem, otevírají možnosti a tím mění způsob života. Přesto bychom měli zůstat ostražití, kam své osobní údaje, včetně údajů z platební karty, zadáváme. Právě citlivé údaje jsou totiž pro podvodníky často cennější než samotná jednorázová platba.
