Vývoj na tuzemském energetickém trhu ovšem jednoznačně dokazuje, že využití střešních solárních panelů má i nadále ekonomický smysl. A to nejen díky příznivějším pořizovacím nákladům, ale také proto, že vlastní výroba elektřiny pomáhá domácnostem lépe plánovat a stabilizovat dlouhodobé výdaje.
Jak si stojí FVE nyní
Domácnosti si nejčastěji pořizují FVE o výkonu 5–8 kWp, tedy zhruba 12–16 panelů na střeše. Standardem je bateriové úložiště o kapacitě 5–10 kWh a třífázový asymetrický střídač, který umožňuje efektivní využití vyrobené energie v celém domě. V posledních letech se navíc rozšířily systémy řízení spotřeby, jež automaticky spouštějí vybrané spotřebiče ve chvílích, kdy elektrárna vyrábí nejvíc, a tím dále zvyšují celkovou efektivitu využití solární energie. Díky tomu se domácnosti dokážou lépe přizpůsobit vlastní výrobě a minimalizovat odběr ze sítě v době dražší elektřiny.
„Standardní fotovoltaické sestavy stály ještě před několika lety okolo půl milionu korun a byla na ně poskytována dotace, jejíž maximální výše se nejdříve zvyšovala a pak zase klesala. Nejvyšší dotace mohla činit až 247 000 korun, ovšem jen při splnění řady podmínek – například v některých regionech nebo při instalaci domácí nabíječky pro elektromobil,“ říká Pavel Matoušek, expert na fotovoltaiky v innogy.
Nejběžnější výše dotace se pohybovala kolem 200 000 korun. V loňském roce však podpora výrazně klesla a stát ji poskytoval ve dvou úrovních – až 100 000 korun, případně dalších 40 000 korun při splnění nových kritérií, včetně tzv. majetkového testu. Ten vyloučil část domácností, které tak musely elektrárnu financovat kompletně z vlastních prostředků. Ukázalo se ale, že poptávka po FVE je silná i bez podpory a domácnosti si ji pořizují kvůli dlouhodobým úsporám a větší energetické nezávislosti. Zájem tak zůstává stabilní i v době, kdy se podmínky podpory mění.
Ceny zřejmě zamíří opět vzhůru
Od přímé dotace stát nyní zcela upustil. Na první pohled to může působit jako znevýhodnění, ale realita je poněkud komplikovanější. Ceny komponent totiž v posledních dvou letech výrazně klesly a díky silné konkurenci se kompletní FVE v současnosti běžně dostává na cenu okolo 300 000 korun. To je úroveň, která byla ještě před pár lety dosažitelná pouze díky dotacím.
„Zákazník tak získá elektrárnu za podobných podmínek jako před několika lety s plnou dotací, navíc s modernějšími a efektivnějšími komponenty a bez složité administrativy,“ potvrzuje Pavel Matoušek.
Do budoucna však může být situace jiná. Dlouhodobě se mluví o omezování státní podpory některých čínských výrobců, což by mohlo zvýšit ceny dovážených panelů a baterií. Česká republika ani většina EU tyto komponenty nevyrábí, takže jakékoli změny na světovém trhu se promítnou i do tuzemských cen. K tomu se přidávají i logistické nejistoty – například narušení námořních tras nebo vyšší ceny dopravy, jež mohou cenu komponent ovlivnit prakticky ze dne na den.
„Faktorů, které mohou zdražit nebo i dočasně znepřístupnit fotovoltaické komponenty, je více a často souvisejí s dopravními cestami z Asie nebo s geopolitickým napětím. A soupeření o vzácné suroviny rozvoji solární energetiky také nepřispívá. Z těchto důvodů se zdá, že ceny komponent potřebných k instalaci domácích fotovoltaických elektráren zřejmě opět porostou,“ dodává Pavel Matoušek. I proto odborníci doporučují s instalací příliš neotálet – současné ceny jsou z dlouhodobého pohledu výhodné.
Úspory, soběstačnost i návratnost
Kromě nižších pořizovacích cen hraje roli i stabilně vysoká cena elektřiny. Domácnosti s fotovoltaikou dokážou pokrýt 30–60 % své roční spotřeby, a pokud mají baterii, je to ještě více. Úspora tak běžně dosahuje 15 000–25 000 korun ročně. Návratnost investice se tak i bez dotace pohybuje kolem 10 let, a to při životnosti panelů přes 25 let. U domácností s vyšší spotřebou – například kvůli tepelnému čerpadlu nebo nabíjení elektromobilu – může být návratnost ještě rychlejší.
Dalším argumentem je energetická soběstačnost. Domácnosti s vlastní výrobou jsou méně citlivé na výkyvy cen energií a mohou lépe plánovat své výdaje. A v kombinaci s chytrým řízením spotřeby nebo s nabíjením elektromobilu se efektivita systému ještě zvyšuje. Roste také význam tzv. komunitní energetiky, která umožní sdílení přebytků v rámci obcí nebo bytových domů – a tím dává domácím fotovoltaikám další ekonomický impuls. Do budoucna tak může být vlastní výroba elektřiny nejen úsporou, ale i aktivní součástí širší energetické infrastruktury.
Výkup elektřiny z fotovoltaiky
V souvislosti se solárními elektrárnami přichází innogy s novým produktem nazvaným innogy Výkup. Díky němu zákazníci zhodnotí přebytky vyrobené elektřiny z FVE. Za přetoky nabízí energetická firma cenu 900 Kč za megawatthodinu, a navíc zajistí veškerou administrativu.
„Produkt je určen pro domácnosti i podnikatele s FVE do 100 kW bez ohledu na to, kdo ji postavil, kteří od innogy zároveň odebírají elektřinu. Smlouva je na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou,“ vysvětluje David Konvalina, ředitel maloobchodu v innogy. Výkupní cena je stanovena platným ceníkem výkupu, není tak zapotřebí sledovat každý den aktuální ceny spotovém trhu. Na rozdíl od běžných produktů na trhu navíc neobsahuje měsíční poplatek.
V rámci produktu innogy také přebírá odpovědnost za odchylku, což je zákonná povinnost každého výrobce. Vyúčtování výkupu elektřiny probíhá jednou ročně po 31. říjnu. Po odsouhlasení dodaného množství elektřiny innogy vystaví za zákazníka fakturu a následně mu fakturovanou částku zašle na účet.
