Sněmovna letos v červenci plošný zálohový systém nepodpořila. Iniciativa pro zálohování se však nevzdává. „Zálohový systém nám také pomůže se surovinovou bezpečností České republiky,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování pro iDNES.cz.
Když jste zálohování v listopadu představili, nebyla zdaleka tak vysoká inflace ani vysoké ceny energií. Je v současné době vzhledem k situaci ideální řešit zálohový systém?
Myslím si, že to skutečně dává smysl, jde o funkční řešení. A hlavně – situace je neutěšená, v roce 2021 byla míra recyklace 43 procent (v případě plastů, pozn. red.). Většina plechovek končí ve směsném komunálním odpadu. Abychom splnili cíle Evropské unie, systém se bude muset změnit.
PET lahve by se mohly vracet na 11 tisících místech, míní iniciativa |
Navrhujeme systém, který je funkční, dobře funguje v zahraničí, přináší spoustu pozitiv, a to například boj s literingem, to znamená s odhozenými odpadky v přírodě, snížení energie při výrobě, omezení uhlíkové stopy, pomoc se splněním cílů Evropské unie.
Je třeba dodat, že v současné situaci se řeší suroviny a zdroje. Zálohový systém nám také pomůže se surovinovou bezpečností České republiky.
Města a obce mají obavy o své rozpočty. Zástupci měst a obcí nemají odvahu přijít za občany a říct jim, že jim zvyšují poplatek za odpady. Co na to říkáte?
Z posledních vyjádření mám pocit, že jsou zálohovému systému už mnohem otevřenější. Rozumí tomu, že je potřeba změna. Říkají, že je potřeba vše měnit jako systémový celek. Velmi dobře vnímají – stejně jako my – a ukázala to i studie CETA, že PET lahve hradí svoz a třídění jiných materiálů.
A pokud se provede systémová změna, může to pomoci i tomuto. Začnou lépe třídit i další materiály, další plasty a povede k tomu, že se bude vyrábět z lépe recyklovatelných materiálů.
Zálohy na PET láhve? Je obava, že lidé přestanou třídit zbytek, říká expert |
Samozřejmě, že města a obce mají různé obavy. Nasloucháme jim, bavíme se o tom, hledáme řešení. Osobně tam vidím významný posun v tom, jak to vnímají a jak jsou tomu otevřeni.
Cílíte na 11 tisíc sběrných míst. Bude vámi navrhovaný zálohový systém spojený s náklady pro sběrná místa?
Obchodníci budou muset své prodejny vybavit, a to buď automaty, nebo ručními čtečkami. Každý obchodník je v trošku jiné situaci. Některé – například větší řetězce – už automaty mají, takže upraví jenom software. Někteří budou muset pořídit automaty nové.
Samozřejmě existují řešení, jako třeba pořízení automatu na leasing. Malí obchodníci ale budou moci volit i ruční sběr pomocí čtečky. Je důležité říct, že jejich vícenáklady, jako jsou automaty, hygiena, místo pro skladování, budou kompenzovány správcem prostřednictvím manipulačního poplatku.
Sněmovna schválila zákaz jednorázových plastů, zálohování má však zůstat dobrovolné. Vy pro dobrovolné zálohování nejste. Proč? Dobrovolný systém nezajistí pozitivní dopady, jako je vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení literingu. Nebylo by to přehledné ani pro spotřebitele. Ten potřebuje vědět, kde obaly vracet, jaké obaly vracet, vše je potřeba jasně definovat.
Pokud se podíváme na vratné skleněné lahve, i zde existuje legislativní rámec, který určuje pravidla, povinnosti a práva. Pro PET láhve a plechovky nic takového neexistuje.
Říkáte, že by měl vzniknout nový zákon. Můžete být konkrétnější ohledně termínů?
Výrobci nápojů jsou připraveni. A jestli máme splnit první cíle Evropské unie pro rok 2025, tak už nyní potřebujeme politické rozhodnutí. To znamená, posunout se od „zda“ k „jak“.
Petice volá po zálohách na PET lahve, ministerstvo se nechce unáhlovat |
Ve chvíli, kdy politické rozhodnutí bude, budeme mít zákon, tak ze zkušenosti ze zahraničí víme, že je potřeba 18 až 24 měsíců, aby se vše podařilo nastavit tak, aby s tím byli komfortní všichni aktéři a aby to v České republice dobře fungovalo.
Na Slovensku funguje systém zálohování od ledna. Máte zpětnou vazbu?
Slováci si bezesporu na zálohování zvykli a PET lahve a plechovky vracejí. Mají už téměř půl miliardy vysbíraných nápojových obalů. Existuje tam 2700 sběrných míst a síť stále roste.
Za deset měsíců, což je poměrně krátká doba, vybudovali jedno třídící centrum, několik meziskladů, IT systém, srozumitelnou komunikační kampaň. Doba byla krátká a mnoho procesů se zkouší za pochodu, takže se určitými technickými problémy potýkají a řeší je. Jenže ani současný systém třídění nebyl vybudován ze dne na den.
S podobnými problémy se také potýkaly i jiné zálohující evropské země, a nakonec to všude dobře funguje. Není důvod, aby to na Slovensku nefungovalo. Slovensko je příkladem, že za deset měsíců můžeme vybudovat systém, který zajistí cirkularitu materiálů. Vznikají tam už nové PET láhve z recyklátů, což jsme si před pár měsíci ještě nedokázali představit.
