„Na první pohled je cenová hladina poměrně klidná. Ale jen proto, že se vyvažují silné protichůdné vlivy,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Připomíná, že v srpnu cena ropy opět překročila 90 dolarů za barel, což vedlo ke zdražení motorové nafty v Česku zhruba o čtrnáct procent. Benzin také zdražil, ale mírněji.
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Lépe je na tom jen Švédsko, říká Eurostat |
„Naopak se dále prohloubil dezinflační vliv klesajících cen potravin, u nichž se meziroční pokles prohloubil na 4,2 procenta. Odhady letošní sklizně ale naznačují, že tento faktor snižující inflaci nebude mít dlouhého trvání,“ upozorňuje.
Problémem zůstává inflace ve službách, kde meziroční tempo růstu cen dosahuje 4,5 procenta a výrazně překračuje dvouprocentní cíl centrální banky pro celkovou inflaci.
„Je to daleko od toho, co by mohlo být považované za optimum. Zrychlený růst cen služeb navíc pokračuje už pět let. Prakticky od pandemie rychle zdražují služby spojené s volným časem, stravováním a ubytováním. Následně se k nim přidalo i nájemné a tzv. imputované nájemné, které odráží vývoj cen bytů na realitním trhu, říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Vyšší rodičák jen pro některé? Stlačili jsme inflaci, vysvětluje otočku Schillerová |
Podle něj se brzy ke službám začnou přidávat i energie. „Zatím jsme mohli pozorovat zdražování pohonných hmot, stále zřetelnější ovšem bude i dopad rostoucích cen zemního plynu a elektřiny. Dosud inflaci tlumí skutečnost, že jsou v Česku na rozdíl od řady západoevropských zemí široce rozšířené fixace cen energií. Se změnami ceníků dodavatelů a distributorů se však situace na přelomu roku začne obracet a energie budou inflaci opět urychlovat,“ vysvětluje Dufek.
Navíc odezní i efekt převzetí poplatku za OZE státem, který v současnosti uměle snižuje inflaci přibližně o čtyři desetiny procentního bodu.
Do konce roku by tak inflace měla postupně růst nad dvě procenta a počátkem příštího roku se podle ekonomů může dostat i k tříprocentní hranici.
