Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu nadále největší vliv ceny bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného o 4,7 procenta, elektřina stoupla o více než třicet procent a teplá voda o 17,8 procenta. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší dokonce o 49,2 procenta.
Velký vliv na rostoucí cenovou hladinu mají drahé potraviny. Cena chleba meziročně vzrostla o 25,4 procenta, drůbeží maso o více než třicet procent, přes třicet procent podražil také cukr. Celkově vzrostly ceny zboží o více než dvě procenta a ceny služeb o 1,4 procenta.
„Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných šestnáct procent. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 procenta především v důsledku růstu cen potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Ceny rostly i v dopravě, automobily podražily o téměř čtrnáct procent. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem.
Výrazně dražší než loni je i oblečení a obuv. „Za oblečení si Češi připlácejí o 23 procent více než loni, což je naprostý unikát v rámci zemí EU. Druhé české specifikum představují hotely a restaurace, které své ceny zvýšily o 22 procent,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
9. června 2022 |
Zdražování ještě nekončí
„Do příštích měsíců počítáme s dalším zdražením kvůli narůstajícím výrobním nákladům, nicméně v menší síle, jelikož domácnosti budou postupně čím dál méně ochotny přijímat vyšší ceny,“ odhaduje Raiffeisenbank.
Analytici banky čekají, že vrchol inflace se už blíží, měl by podle nich dorazit teď v červnu. Dle předběžného hrubého odhadu bude poblíž 16,4 procenta. Poté by měl meziroční růst cen velmi pozvolna ztrácet tempo.
Podle Miroslava Nováka, analytika společnosti Akcenta, bude inflace kulminovat na začátku třetího čtvrtletí, kdy by se mohla pohybovat kolem sedmnácti procent a následně velmi pozvolna zpomalovat.
Zažíváme největší pád životní úrovně. Inflace sráží hodnotu peněz |
„Po celou druhou polovinu letošního roku je však nutné počítat s meziročním růstem cenové hladiny velmi výrazně nad deseti procenty. Vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje,“ varoval Novák.
Ekonom Dufek se také přiklání k tomu, že inflace se už blíží svému vrcholu, z něj však bude podle Dufka sestupovat jen pozvolna. „Nové ceníky energií se totiž do výsledných cen propisují postupně, takže ono násobné zdražení plynu a elektřiny v inflaci rozhodně zcela vidět ještě není.“
Inflaci nad sedmnácti procenty odhaduje Martin Gürtler z Komerční banky. Této hodnoty by měla dosáhnout v létě. „Za celý letošní rok pak aktuálně čekáme růst spotřebitelských cen zhruba o patnáct procent. Dynamika spotřebitelských cen však zůstává tak vysoká, že nelze vyloučit ani vyšší úroveň.“
Predikce jsou však spojeny s velkou nejistotu. „Naději na zpomalení inflace v druhé polovině roku dávají první náznaky zpomalující poptávky, což by mělo souviset s letošním poklesem reálných příjmů domácností,“ doplnil Gürtler.
Úroky ještě stoupnou
Analytici kvůli vysoké inflaci předpokládají, že centrální banka bude muset na svém červnovém zasedání přistoupit k dalšímu růstu sazeb. Minimálně se čeká růst o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. ČNB naposledy zasedne ještě ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka.
„Je pravděpodobné, že stávající bankovní rada dostane na stůl od měnové sekce doporučení zvýšit sazby agresivněji, než naznačuje alternativní scénář poslední prognózy - ten předpokládá vrchol sazeb v blízkosti šesti procent, zatímco hlavní scénář volá po nutnosti zvýšit sazby až do blízkosti osmi procent,“ vysvětlil Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Průměrná mzda v Česku stoupla. Po započtení inflace je ale reálně nižší |
Bureš proto předpokládá, že v červnu bankovní rada rozhodne o zvýšení sazeb až do blízkosti sedmi procent. „Bankovní rada v novém složení pak bude držet sazby stabilní, ale pravděpodobně nebude apriori vylučovat jejich další nárůst.“
S tlakem na zvýšení úrokových sazeb souhlasí i analytik Novák. Ten upozornil, že právě vysoká květnová inflace v kombinaci s obměnou bankovní rady ČNB vytvářejí pro centrální bankéře prostor pro poslední razantní zvýšení úrokových sazeb na konci června, a to minimálně o sto bazických bodů.
Domácnosti začínají pozvolna šetřit
Podle analýzy České spořitelny už spotřeba domácností v prvním čtvrtletí reálně poklesla o jedno procento. Spotřeba služeb sice vzrostla o 4,3 procenta, poklesla ale spotřeba zboží.
„Reálný pokles spotřeby je známkou toho, že domácnosti narazily na své rozpočtové omezení. Také to značí, že poptávkové tlaky se začnou snižovat,“ píše se v analýze. Reálný pokles spotřeby bude pokračovat i v dalších čtvrtletí, protože budou klesat i reálné mzdy.
Nejlíp je na tom Lichtenštejnsko a Švýcarsko
Nejhůře si v Evropě vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a na třetím místě Estonsko s dvaceti procenty. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.
Na druhé straně žebříčku je Lichtenštejnsko a Švýcarsko s inflací 2,5 procenta, respektive 2,9 procenta, a Faerské ostrovy s mírou inflace 4,4 procenta.
Inflace v celé Evropské unii se dostala na 8,1 procenta. EU ale pro měření inflace používá jiný způsob než Český statistický úřad. V unii se do inflace nezapočítává imputované nájemné. „Kdyby se na úrovni EU měřilo stejně jako v Česku, byla by tam inflace vyšší. Způsob používaný v ČR lépe zohledňuje skutečnou inflaci,“ upozornil analytik Portu Filip Louženský.
Sousední Slovensko, které je členem eurozóny, má inflaci ve výši 11,8 procenta. V Německu se inflace vyšplhala na 8,7 procenta. Inflace je podle Louženského vysoká i v dalších částech světa, například v USA je 8,3 procenta, v Británii devět procent.
V Rusku, které je zasaženo tvrdými sankcemi, činí oficiální inflace 17,1 procenta. Některé asijské ekonomiky jsou ale proti inflaci imunní, například Čína má míru inflace 2,1 procenta a Japonsko 2,5 procenta.
26. května 2022 |