„Od října se do vývoje meziroční inflace promítne nižší srovnávací základna loňského roku, a to v souvislosti se zavedením úsporného energetického tarifu, který ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vedl ke snížení cen energií pro konečné zákazníky. Ve výsledku tak čekáme, že meziroční inflace v říjnu zrychlí k osmi až devíti procentům a do konce roku neklesne pod sedm procent,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Bez vlivu úsporného tarifu by podle něj inflace byla o dva až tři procentní body nižší.
ČNB se zalekla hrozby vyšší inflace, vysvětlují zachování sazeb analytici |
Na statistický efekt loňského úsporného tarifu upozorňují i analytici Raiffeisenbank. „Očekáváme, že meziroční inflace se v říjnu zastaví na hodnotě 8,2 procenta,“ uvedli. Ve směru nižší inflace podle nich působily ceny pohonných hmot. Proti září cenová hladina poklesla o 0,2 procenta, míní analytici.
„V průběhu října již zřejmě nepokračoval předchozí pokles cen potravin, které namísto toho spíše stagnovaly. Zlevnění jsme se dočkali u benzínu, ovšem opačným směrem se pohybovala motorová nafta. Pohonné hmoty si tak v souhrnu zhruba udržely zářijovou cenovou úroveň. Mírné zdražování pravděpodobně pokračovalo v kategorii oděvů a obuvi a také stravování a ubytování, naopak lehce směrem dolů zřejmě zamířily ceny rekreací,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Inflace je nejnižší od prosince 2021. Od října zrychlí, míní analytici |
Také on upozornil na statistický dopad úsporného tarifu, který zvýší inflaci v oddílu bydlení. „Ačkoliv tedy v říjnu podle nás oproti září zůstane cenová hladina v Česku prakticky nezměněna, meziroční inflace poskočí k 8,4 procenta,“ dodal Hradil.
Za celý letošní rok se průměrná inflace podle analytiků přiblíží 11 procentům, když loni byla 15,1 procenta. Čtvrteční prognóza České národní banky (ČNB) odhaduje celoroční inflaci na 10,8 procenta.
Češi více řeší spotřebu energie
Přes 90 procent Čechů se v posledním roce snaží o úspory ve spotřebě energií více než v minulosti. Převážně k tomu volí spíše menší úsporná opatření typu omezení svícení nebo vytápění. Větší investice, jako jsou například zateplení či pořízení úspornějšího kotle, realizovala méně než desetina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu organizace Budovy21.
Češi v úsporách podle průzkumu, který udělala agentura Ipsos letos v říjnu mezi 1050 respondenty, topili nejčastěji méně, případně později než v minulosti. K tomuto opatření přistoupila dosud více než polovina dotázaných. Téměř stejné procento lidí volilo méně svícení nebo využívání úsporných žárovek. Necelá polovina respondentů snížila svou spotřebu teplé vody. Zhruba pětina lidí si kvůli úspoře koupila úspornější spotřebiče. Lépe těsnící okna si zajistilo 11 procent Čechů.
Energetická inflace přesáhla šedesát procent, u seniorů ještě více |
Investice do větších opatření, jako jsou například zateplení domu, výměny oken či pořízení šetrnějšího zdroje vytápění, zatím realizovalo méně než deset procent lidí. Většinu lidí podle průzkumu od větších opatření odrazuje vysoká počáteční investice. Pro více než čtvrtinu Čechů je největší překážkou dlouhá finanční návratnost.
Podle organizace Budovy21, která se zabývá nízkouhlíkovou transformací české ekonomiky zejména v energetice a stavebnictví, je přitom častým problémem, že lidé neznají skutečnou finanční návratnost úsporných opatření. Návratnost se podle organizace proti minulosti výrazně zkracuje. Lidé často neví, jak využívat některé finanční nástroje, například dotační program Nová zelená úsporám, uvedla.
Letos program využilo kolem deseti procent respondentů, což je méně než loni, uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Organizace také upozornila na časté mýty kolem úsporných opatření, které lidi odrazují. Jde například o využití některých materiálů pro zateplení a další.
