„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba sedmnáct procent a proti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, přitom ještě v březnu to bylo o 32,6 procenta, masa o 12,7 procenta, v březnu to bylo o deset procent víc. Zpomalilo také zdražování cukru, který meziročně stoupl o 60,9 procenta, zatímco minulý měsíc o 97,6 procenta meziročně.
Zdražování zpomalilo také u některých výdajů za bydlení. Meziroční růst ceny elektřiny zmírnil na 24,8 procenta z březnových 29,6 procenta, zemního plynu na 53,1 procenta z březnových šedesáti a tepla a teplé vody na 40,9 procenta z předchozích 44,6 procenta.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,2 procenta. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny, a to o pět procent, vajec o 12,9 procenta nebo polotučného trvanlivého mléka o 12,3 procenta.
„Potraviny meziměsíčně poklesly o 1,6 procenta, což je první pokles od října roku 2021. To vzhledem k vysoké váze této položky ve spotřebním koši znamenalo pokles meziměsíční inflace o 0,25 procentního bodu,“ komentoval výsledky statistiků Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Zároveň ale upozornil, že ceny potravin jsou často rozkolísané, a proto je jeden meziměsíční pokles je potřeba brát s rezervou.
K jednociferné hodnotě už v půlce roku
Pokračování ve zvolňování meziroční inflace analytici předpokládali. Jejich odhady ale byly o něco méně optimistické a pohybovaly se kolem 13,1 až 13,4 procenta.
V nadcházejících měsících odborníci očekávají další zpomalování tempa růstu cen. V polovině roku se podle nich dostane inflace na jednocifernou úroveň.
„Pravděpodobnost, že meziroční inflace zamíří pod deset procent již v červnu, se po dubnových číslech výrazně zvýšila,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta s tím, že proinflačně by mohla působit situace na pracovním trhu, kde navzdory uplynulé mělké recesi nedošlo k citelnějšímu nárůstu nezaměstnanosti.
Vzhledem k tomu, že meziroční inflace byla nižší, než očekával trh i Česká národní banka (ČNB), je možné, že ČNB sazby nezvýší i přes to, že se o aspoň symbolickém navýšení úrokových sazeb centrálními bankéři hovořilo už před posledním zasedáním bankovní rady.
„Osobně zastávám názor, že ČNB již sazby nezvýší, a že kombinace poklesu inflace, relativně silné koruny a snad i úspor na straně veřejných financí otevře počátkem letošního podzimu prostor pro postupné snižování úroků české centrální banky,“ míní Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
