„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, i když je zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň. Naproti tomu pokračovalo zlevňování potravin, které z inflace odmazalo dvě desetiny procentního bodu. Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Inflace podle něj bude v následujících měsících kolísat v závislosti na srovnávacím základu, nicméně trendově bude směřovat ke trojce. „Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ dodal Dufek.
Česko má šanci na solidní růst. Konflikt v Íránu může mít dva vlivy, říká ekonom |
Hlavní roli v dubnovém vývoji spotřebitelských cen opět sehrály ceny pohonných hmot. „Cena benzínu vzrostla o dalších 10 procent, nafta zdražila dokonce o 15 procent,“ vypočítává hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Při současném výrazném kolísání cen ropy a nepředvídatelném geopolitickém vývoji je prakticky nemožné spolehlivě odhadovat další vývoj cen energií,“ dodal.
V dubnu zdražily kromě pohonných hmot i alkoholické nápoje, tabák a výrazně zdražují také služby. „Ještě výraznějšímu zrychlení celkové inflace zabránily v dubnu potraviny a nealko nápoje,“ vysvětlil hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.
Podle něj je důvodem především setrvalý pokles cen zemědělských výrobců, což se s opožděním promítá i do finálních cen potravin. „Na druhé straně je meziměsíční zlevnění potravin v dubnu do určité míry překvapivé s ohledem na načasování Velikonoc,“ řekl Novák.
Teď se bát nemusíme, není tu inflační podhoubí, říká centrální bankéř Kubíček |
Navzdory tomu, že se domácí inflace začíná posouvat nad dvouprocentní cíl centrální banky, analytici nečekají, že by ČNB spěchala s úpravou úrokových sazeb.
„ČNB již před íránským konfliktem držela sazby na lehce restriktivní úrovni, což ji nyní dává prostor vyčkávat, jak se bude konflikt dále vyvíjet. Na zítřejším zasedání proto očekáváme ponechání repo sazby na stávající hladině 3,50 %,“ vysvětlil hlavní ekonom UniCredit banky Martin Komrska.
Podle něj může centrální banku donutit k reakci teprve propisování vyšších cen energií dál do vyšších spotřebitelských cen. „Nečekáme však, že by se v Bankovní radě našla většinová shoda pro zpřísnění měnové politiky dříve než na podzim,“ uvedl Komrska.
