„Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny bydlení. Nájemné v bytech zdražilo o téměř osm procent, vodné o 16,3 procenta a stočné o více než čtvrtinu.
Ceny elektřiny ale zrychlily svůj meziroční růst na 148,6 %, v září přitom došlo ke zvýšení ceny elektřiny o 16,5 procenta. „Úsporný tarif u elektřiny byl sice zrušen, ale statistiky ovlivňuje dál. Astronomický pohyb u elektřiny však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Bez vlivu energetického tarifu by se v říjnu inflace proti září snížila o více než procentní bod, vypočetl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Zdražily i některé potraviny
Druhé v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, které podle statistiků stouply o 3,7 procenta. Chleba meziročně zdražil o zhruba pět procent a zelenina o 12,4 procenta, přičemž ceny brambor meziročně stouply skoro o polovinu ve srovnání s loňským říjnem. Zlevnila ale vejce, a to o 6,2 procenta, či cukr, jehož cena meziročně klesla o více než desetinu.
V oddíle rekreace a kultura byly v říjnu vyšší ceny dovolených s komplexními službami, a to o 11,6 procenta. Ceny stravovacích služeb meziročně stouply o téměř devět procent a ceny ubytování o 12,2 procenta.
K meziročnímu snížení cenové hladiny v říjnu přispělo zlevňování v oddíle doprava. Ceny automobilů klesly o 4,3 procenta a ceny pohonných hmot a olejů o 7,3 procenta.
Pro ekonomy bez překvapení
Říjnový nárůst inflace tak není pro ekonomy překvapivý a někteří říkají, že už před vánočními svátky bychom se poklesu inflace mohli přece jen dočkat.
„Nahrávají mu nejenom o něco málo příznivější nákladové podmínky u výrobců, ale také dlouhodobě slabá poptávka, jejímž výsledkem jsou plné sklady neprodaného zboží. Prostor pro zlevnění tu nepochybně existuje, je jen otázkou, nakolik jej prodejci využijí. Inflace by letošní rok mohla skončit pod 7,5 %, průměrná inflace pak na zhruba 10,7 %,“ myslí analytik Petr Dufek z bankovní společnosti Creditas.
Zásadní bude, zda se opětovné zrychlení inflace promítne do inflačních očekávání, nebo domácnosti i firmy pochopí ‚technický‘ charakter dočasného zrychlení inflace v závěru roku, upozornil analytik Deloitte David Marek. Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude podle něj lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci.
